Johann Sebastian Bach: Partity č. 3 a moll BWV 827, č. 1 B dur BWV 825, č. 6 e moll BWV 830

Bachova díla existují v současné době v takovém množství provedení, že není problém vybírat si k poslechu pojetí podle momentální nálady. U Partitur BWV 825-830 lze navíc volit mezi cembalem a klavírem, moderními nástroji, kopiemi, restaurovanými originály. Richard Goode byl zjevně "infikován" historicky poučenou interpretací, která se odráží zejména v jemně odstíněné artikulaci a minimální pedalizaci. K tomu se u Goodea pojí dnes již samozřejmá "řemeslná" úroveň, umění vyhovět zvuku svého nástroje, vystihnout charakter jednotlivých částí a nezbytné vnitřní zaujetí. Zvlášť působivé a "chutné" jsou v jeho podání vstupní díly s následnými allemandami, v nichž se zbytečně nerozněžňuje v opojení klavírního zvuku. Oproti tomu v correntech a sarabandách se poněkud ztrácí tanečnost, například u Partity B dur je ke škodě věci upozaděn prvek tečkovaného rytmu - ve zvýšené rychlosti ho téměř nepostřehnete. To je ostatně případ i závěrečných gigue, které jsou sice virtuózně brilantní, vyvstává zde ale otázka, zda tím posluchač o něco nepřichází. Na druhou stranu, rezignujete-li na drobné nuance v rytmu a harmonii nebo košatou ornamentiku (zvlášť v sarabandách), uvědomíte si, že Goode dokáže být přesvědčivý, výmluvný a že se mu podařilo každou z partit dobře vystihnout. Z poslechu si možná nebudete pamatovat detaily, ale jejich celková nálada ve vás s největší pravděpodobností zůstane. Pak už záleží jen na vašem momentálním rozpoložení.

Vydavatel: 65:09

Stopáž: Nonesuch / Warner Music

Nahráli: Richard Goode - klavír

Body: 4 z 6