úterý, 4. prosinec 2001

Johann Sebastian Bach: Morimur

Napsal(a) 

booklet booklet
Předem upozorňuji: nedejte se předem odradit černým coverem bookletu a titulem Morimur. Signum smrti a lidské pomíjivosti je sice jemným ostinátem projektu, ale cedéčko rozhodně není depresivní, ba právě naopak. Nuže tedy pod tajemným názvem Morimur (Umíráme) se skrývá originální pohled na Bachovu hudbu. Nahrávka je rozdělena do dvou částí. V první jsou jednotlivé věty houslové Partity d moll prostřídány "komentáři" v podobě chorálů, citlivě poněkud upravených pro potřeby vokálního čtyřhlasu. Jako připomínka pomíjivosti vstupuje do hry kontratenor s dvojím sólovým půlminutovým incipitem Den Tod (Den Tod niemand zwingen kunnt ). Tento blok završuje obrovitá Ciaccona v originálním znění. Druhý blok otvírá chorál Christ lag in Todesbanden , který se objevujei v prvním bloku. Pak následuje sedm chorálů. Ideové ostinato Den Tod rámuje Ciacconu, tentokrát ovšem muzikologická garantka nahrávky Helga Thoene propojila zvuk barokních houslí s vokálním čtyřhlasem. Morimur je jednou z nejsugestivnějších "fúzí" jakou jsem v poslední době slyšel. I když se zdánlivě vše točí kolem smrti, vyzařuje celý projekt pozitivní vlny; v této souvislosti mě napadá jediné sousloví - naděje víry. Není pochyb o tom, že k fantastickému výsledku přispěli interpreti. Hra Christopha Poppena na barokní housle snese ta nejvyšší měřítka a je pro mě, jelikož jsem ho ke své hanbě neznal, obrovským překvapením. Naproti tomu kvality The Hilliard Ensemble znám velmi dobře a opět jsem musel obdivovat jejich souzpěv a dokonalou intonaci. Kdyby měl diamantový král De Beer ve své sbírce kámen takové kvality, jako je zpěv tohoto souboru, splnil by se mu asi životní sen.

Vydavatel: ECM New Series / 2HP Production

Stopáž: neuvedeno

Nahráli: Christoph Poppen - barokní housle, The Hilliard Ensemble (Monika Mauch - soprán, David James - kontratenor, John Potter - tenor, Gordon Jones - baryton

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.