Johann Sebastian Bach: Matoušovy pašije BWV 244

Na nahrávce nalezneme všechny atributy, které již automaticky spojujeme se jménem Herreweghe. Citlivý, introvertní, kontemplativní, komorní přístup, kdy hudba spíše plyne sama, než aby byla hnána do extrémů nebo se ve jménu originality chtěla za každou cenu odlišit. Vše samozřejmě na dobové nástroje se znalostí stylu nejen insrumentalistů, ale i sólistů a sboru. Výsledkem je udivující průzračnost a křehkost pašijí. A není vůbec nutné používat jednoho zpěváka na part sboru, jako je tomu u McCreeshe. U Herreweghovy nahrávky je překrytých detailů orchestru sborem minimum, a to jeho sbor čítá 4 – 5 zpěváků na part. Zde se samozřejmě projevila kvalita nastudování a též umění zvukařů.

Ne vše je ovšem na Herreweghově nahrávce ideální. Je zřejmé, že zpěváci staré hudby a částečně instrumentalisté za téměř dvě desetiletí dospěli dál. Nejvíce je to patrné u kontratenora René Jacobse . Jacobs patřil společně s Bowmanem a Chancem k předním protagonistům své generace kontratenorů, z recenzované nahrávky je však patrné inherentní omezení, které dirigentova volba přinesla. Herreweghe jej totiž postavil před nelehký úkol: svěřuje mu všechny altové árie. Naproti tomu postava evangelisty v podání Howarda Crooka je ztvárněna dobře, chybí mu však exaltovaná dramatičnost např. Rolfe Johnsona. Ježíš Ulrika Colda je rovněž vemi dobrý, stejně jako dnes již standardní Herreweghův tým sólistů (Barbara Schlick , Hans-Peter Blochwitz a Peter Kooy ).

Z hlediska zvukové kvality nahrávky je i tato charakteristická pro Herrewegha snímáním z větší a střední vzdálenosti se skvělým zachycením barvy hlasů a nástrojů, s dostatkem prostoru mezi nástroji a zejména zachycení akustiky nahrávacího prostoru. Z technického hlediska jsou na nahrávkách dostupné preciznější nahrávky (třeba již zmíněný McCreesh), které ovšem postrádají to, co je hlavní předností této nahrávky: silný duchovní náboj a nepředstíraná pokora.

Vydavatel: Harmonia Mundi / Classic

Stopáž: 54:10 + 55:21 + 61:21

Nahráli: La Chapelle Royale, Collegium Vocale Gent, Philippe Herreweghe

Body: 5 z 6

Sdílet článek: