Johann Sebastian Bach - Klavírní koncerty č. 1–5, BWV 1052–1056
Ramin Bahrami – klavír, Gewandhausorchester, dirigent Riccardo Chailly . Text: A, N, F. Nahráno: 5/2009 (BWV 1052 a 1056 live), Gewandhaus – Großer Saal, Lipsko. Vydáno: 2011. TT: 74:42. DDD. 1 CD Decca 478 2956.
Pětatřicetiletý íránský pianista Ramin Bahrami patří k uznávaným interpretům děl J. S. Bacha a na bachovské nahrávky má dokonce od roku 2004 exkluzívní smlouvu s Decca. Do roku 2010 natáčel pouze Bachovy skladby pro sólový klavír, vloni k nim přibylo pět Bachových klavírních koncertů BWV 1052–1056, a to ve spolupráci s nikým menším než s Riccardem Chaillym a s lipským Gewandhausorchestrem. Přestože u Bachových „klavírních“ skladeb dávám přednost spíš dobovým nástrojům, přiznávám, že pro mne má Bahramiho nahrávka na moderní klavír svůj půvab. U první věty Koncertu č. 1 d moll BWV 1052 mě sice napřed velmi překvapilo nezvykle rychlé tempo – měl jsem dokonce pocit, že je až přehnané – ale ukázalo se, že Bahrami hraje většinu rychlých vět svižněji, než jsme zvyklí, a když jsem se po poslechu celého CD znovu vrátil k první větě Koncertu č. 1, musel jsem připustit, že švih, který zrychlením tempa tato věta získala, má něco do sebe. A to tím spíš, že Bahrami i orchestr dokážou udržet dokonale pevný rytmus, který pianista ještě co chvíli utvrzuje nádherně pulzujícími basy, hranými s odpichem téměř až jazzovým. Navíc má Bahrami výbornou prstovou techniku a obdivuhodně pružný non legatový úhoz, takže mu i nejrychlejší pasáže vycházejí zcela zřetelně. Na rozdíl od nadsazených temp rychlých vět hraje Bahrami volné věty v tempech běžně zažitých a podává je velmi citlivě a poeticky. Mimořádně krásné jsou v jeho podání především pomalé věty Koncertů č. 3 D dur BWV 1054 a č. 5 f moll BWV 1056. V bookletu Bahrami píše, že při hře téměř eliminoval pedál, ale během poslechu jsem neměl ani v nejmenším pocit, že by se pianista v užívání pedálu nějak výrazně omezoval. Smyčce Gewandhausorchestru mají na této nahrávce neobyčejně bohaté barevné spektrum – od sametově temných hlubokých tónů až po svítivé výšky, které mnohdy téměř evokují dechové nástroje. Souhra klavíru s orchestrem je dokonalá a celá nahrávka působí sympatickým dojmem, že všichni účinkující – sólista, dirigent i orchestr – mají na interpretaci Bacha naprosto shodný názor.
Body: 5 z 6
