pondělí, 19. duben 2010

Johann Sebastian Bach - Gott soll allein mein Herze haben BWV 169, Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust BWV 170, Geist und Seel wird verwirret BWV 35, Bekenne will ich seinen Namen BWV 200

Napsal(a) 

Johann Sebastian Bach - Gott soll allein mein Herze haben BWV 169, Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust BWV 170, Geist und Seel wird verwirret BWV 35, Bekenne will ich seinen Namen BWV 200 Johann Sebastian Bach - Gott soll allein mein Herze haben BWV 169, Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust BWV 170, Geist und Seel wird verwirret BWV 35, Bekenne will ich seinen Namen BWV 200

Robin Blaze – kontratenor, Bach Collegium Japan, dirigent Masaaki Suzuki . Produkce: Jens Braun, Uli Schneider. Text: A, N, F. Nahráno: srpen 2005 kostel sv. Kříže Erfurt, Německo, září 2006 Kobe Shoin Women‘s University Chapel, Japonsko. Vydáno: 2007. TT: 77:21. DDD. 1 SACD BIS Records AB BIS SACD 1621 (distribuce Euro-musica).

Internacionální projekt – tak bychom mohli nazvat další z kompletních nahrávek kantát Johanna Sebastiana Bacha, kterou natáčí pro švédskou společnost BIS Records japonské Bach Collegium a dirigent Masaaki Suzuki . Na sedmatřicátém CD (v řadě dosud třiačtyřiceti) jsou kantáty pro sólový alt, obligátní varhany, orchestr a basso continuo. Jde o skladby Gott soll allein mein Herze haben BWV 169, Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust BWV 170Geist und Seel wird verwirret BWV 35 , doplněné o árii Bekenne will ich seinen Namen BWV 200 . Mimořádně efektní díla obsahují celou škálu ploch od meditativních až po hybné a rychlé, působivé jsou zejména pasáže, v nichž se sóla altu a varhan prolínají. Koncertantní part varhan byl prý určen pro Bachova syna Wilhelma Friedemanna, zde ho hraje sám Suzuki. Bach komponoval sólové kantáty hlavně v Lipsku, tři z disku v roce 1726. První a třetí kantáta končí čtyřhlasým chorálem, zpívaným zde pouze sólově a obsazeným známými evropskými pěvci staré hudby. Robin Blaze má kulatý kontratenor, mimořádně pohyblivý, výrazné, ale nikoli ostré barvy, převážně měkký, ale schopný i určité razance. Masaaki Suzuki, pokládaný za autoritu v provádění Bacha, rozhodně nežene svůj soubor do extrémů, hlavně ne do závratných temp, naopak dává vyniknout recitativům a středním i pomalým větám. Předivo hlasů v plném obsazení je zřetelné a plasticky propracované. Suzukiho nastudovaní Bacha s jeho japonským collegiem a britským sólistou je šťavnaté, zvukově vyvážené a působivě dynamické, což prý vynikne zejména v živém provedení, a musím ho vřele doporučit. Nakonec se mohu zeptat: Kdy uslyšíme Suzukiho a jeho ansámbl v České republice?

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.