Johann Sebastian Bach – Goldbergovské Variace BWV 988

Glenn Gould – klavír. Produkce: neuvedeno. Text: A, N. Nahráno: 1955, Columbia Records, New York. Vydáno: 2007. TT: 38:36. ADD. 1 CD Membran 231657 (distribuce Bohemian Music Service).

Nahrávka Goldbergovských variací , jíž debutoval dvaadvacetiletý kanadský pianista Glen Gould v roce 1955 u Columbia Records v New Yorku, je zřejmě jednou z nejslavnějších klavírních nahrávek 20. století vůbec. Excentrický pianista budil pozornost médií už v době natáčení a prodej 40 000 gramodesek v prvních pěti letech byl v oblasti „klasické“ hudby něčím zcela nevídaným. Přestože se dnes hraje Bach jinak než před půlstoletím, Gouldova nahrávka fascinuje svým způsobem doposud. Zatímco dnešní pianisté hledají v Goldbergovských variacích nezřídka děj a poezii, Gould před námi odhaluje čistou architektonickou konstrukci. Skladbu hraje bez repetic, u mnohých variací pak volí závratně rychlá tempa. I když se nám dnes budou zdát ta tempa až přehnaná, v Gouldově podání jen žasneme nad tím, jak neuvěřitelně zřetelně znějí i ty nejrychlejší sledy tónů a nejsložitější spleti hlasů. (Nutno dodat, že od přehnaných temp se sám Gould na sklonku života distancoval.) Se zřetelností tónovou těsně souvisí rytmická pevnost a konstrukční srozumitelnost. Jako by nám Gould místo členité barokní architektury nabízel „pouze“ její půdorys či průřez interiérem. I půdorysy barokních chrámů mívají ovšem svůj půvab, a to nejen pro své vlastní výtvarné kvality, ale i proto, že nám dokáží při své „plošnosti“ odhalit, z jak překvapivě logických a přehledných základů vyrůstá barokní „komplikovanost“. Nelze však jednoznačně Gouldovi podsouvat nějaký neosobní odstup, přestože by k tomu jeho rychlá tempa někdy sváděla. Zvlášť zajímavým příkladem je adagiová 25. variace. Zatímco většina variací má v Gouldově podání stopáž kratší než 1 minuta, tuto variaci hraje Gould v mimořádně pomalém tempu a s překvapivým poetickým nábojem. Její stopáž 6:29 představuje jednu šestinu(!) celkové stopáže nahrávky. (Jen pro srovnání: Gouldova stopáž je srovnatelná kupříkladu se stopáží 6:54 Andráse Schiffa. Schiff ovšem hraje tuto variaci s oběma repeticemi!) Charakterizuje-li Joachim Kaiser v bookletu Gouldova „Goldberga“ jako „fascinující směs konstruktivismu, virtuozity a nonkonformismu“, nelze než dát mu plně za pravdu.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: