pátek, 24. leden 2003

Johann Sebastian Bach: Cembalové koncerty, Trojkoncert a moll BWV 1044

Napsal(a) 

booklet booklet
Soubor Academy of Ancient Music pod vedením Andrew Manzeho i cembalista Richard Egarr jsou hudebníci, kteří se nespokojí s málem a v přístupu ke skladbám, které hrají, nekloužou po povrchu, ale naopak podstupují dobrodružství postupného pronikání vrstvami s touhou dojít až ke žhavému jádru. Přináší to s sebou sice neustálý pohyb, ale těmto interpretům naštěstí chuť a vůle učit se neubývá. "Věční studenti" v tom nejlepším slova smyslu se nyní rozhodli přinést svůj pohled na Bachovy Cembalové koncerty , díla, která jsou často úpravou jiných Bachových děl nebo se z části v jeho jiných dílech objevují, díla, z nichž vystupuje řada otázek (například co se nástrojového obsazení týče). Odpovědi nastínil v komentáři k nahrávce Richard Egarr, odkud se lze také dozvědět mnoho nových zajímavých informací o koncertech.

Jak již bylo naznačeno, zúčastnění interpreti patří do skupiny umělců, jež jsou vlastně zároveň i badateli a průzkumníky. Pokud něco hrají, vědí zcela přesně proč a z jakých důvodů. Člověk by skoro nevěřil, jak moc to může být ze hry slyšet. Každý zajímavý interval, harmonický postup, rytmická zvláštnost, rozdíl mezi durovou a mollovou tóninou, zpěvnými a motorickými částmi je nepřeslechnutelný. Hudba přestává být jen do zvukové podoby přenesenými "černými kuličkami" a stává se hláskami, slovy, větami, příběhy s nejrůznějšími ději, příběhy, které si pod vedením interpretů může posluchač ve své fantazii představovat. Stává se odrazem skutečného života a vůbec nevadí, že je několik set let stará a používá ke svému vyprávění prostředky, které nám jsou dnes poněkud nesrozumitelné. Academy of Ancient Music je odhalují tak zřetelně, jasně a přirozeně, že jim začneme rozumět zcela podvědomě. Je za tím netušený kus práce, hodin přemýšlení, zkoumání i zkoušení. Výsledek ovšem stojí za to.

Vydavatel: Harmonia mundi / Classic

Stopáž: 66:04 + 69:53

Nahráli: Richard Egarr - cembalo, Rachel Brown - flétna, The Academy of Ancient Music, Andrew Manze - housle, dirigování

Body: 5 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.