Friedrich Gulda – klavír. Produkce: David Butchart. Text: A, N, F. Nahráno: 1955 – 1970. Vydáno: 2008. TT: 71:48. ADD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8020 (Universal Music).
Friedrich Gulda (1930 – 2000) hrál stejně dobře „klasiku“ jako jazz, mimořádně ceněn byl především jako interpret Bacha, Beethovena a Mozarta. Na tomto CD máme možnost slyšet jeho dosud nezveřejněné bachovské nahrávky z let 1959 – 1970, a to jak studiové snímky, tak i záznamy živých koncertů. Po poslechu těchto desítky let starých nahrávek nelze než dát za pravdu „dějinnému soudu“. Gulda hraje Bacha opravdu skvěle. Na své si tu přijdou jak ti, kteří hledají v Bachově hudbě pevný řád a dokonalou konstrukci, tak ti, kdo obdivují fantazii, s níž Bach své „matematicky přesné“ konstrukce buduje. Gulda má pozoruhodný „konstrukční“ rytmus, ne však strojově neosobní, ale naopak velmi muzikální. Dojem rytmické pregnantnosti posiluje navíc „logické“ frázování. K přehlednosti přispívá také zřetelné vedení jednotlivých hlasů: pianista umí přesvědčivě „vytáhnout“ ten hlas, který považuje v dané chvíli za nejzajímavější, aniž by cokoli ubral na významu hlasům ostatním. Dynamiku vnímá Gulda ve velkých obloucích, překvapivě často užívá levého pedálu, a to nejen v případě „echo efektu“, ale mnohdy i na celé dlouhé úseky. Přestože Guldovo pojetí se dá označit spíše jako „věcné“ než jako „poetizující“, dokáže umělec jednotlivé skladby obdivuhodně výrazově odlišit. Anglické suity působí dojmem dokonalé cizelérské práce, Italský koncert má lesk barokních slavností, Toccata překvapí rozevlátými rubaty v úvodu a nadchne nádherně vygradovanou fugou, rozkošnému Capricciu vtiskl pak pianista téměř mozartovský půvab a hravost. Za zvláštní pozornost stojí mistrovské probarvení druhého Bourrée v Anglické suitě č. 2 a druhé Gavotty v Anglické suitě č. 3. Gould jako by tu z klavíru vyčaroval sametové varhanní rejstříky – jejich barvy připomínají v Bourrée hoboj, v Gavottě spíš flétnu. Atraktivnost tohoto CD zvyšují dvě kuriozity: jednak tu uslyšíme Guldův hlas (pianista si sám uvádí dvě skladby), jednak Guldovu vlastní kompozici – jazzové Preludium a fugu .
Body: 5 z 6
