neděle, 28. říjen 2007

Johann Nepomuk Hummel - Mše d moll, Salve Regina

Napsal(a) 

Johann Nepomuk Hummel - Mše d moll, Salve Regina Johann Nepomuk Hummel - Mše d moll, Salve Regina

Susan Gritton - soprán, Pamela Helen Stephen - mezzosoprán, Mark Padmore - tenor, Stephen Varcoe - bas, Collegium Musicum 90, Richard Hickox. Produkce: Nicholas Anderson. Text: A, N, F. Nahráno: 10/2004, Blackheath Halls, London. Vydáno: 2005. TT: 57:09. DDD. 1 CD Chandos CHAN 0724 (distribuce Panther).

V posledních letech se chrámová tvorba Beethovenova současníka Johanna Nepomuka Hummela (1778?- -?1837) těší stále větší pozornosti interpretů a nahrávacích společností. Anglický dirigent Richard Hickox se souborem Collegium Musicum 90 přidal do své hummelovské řady třetí díl se dvěma skladbami natočenými ve světové premiéře: Salve Regina (1809) a Mše d moll (1805). Toto dílo je druhé z pětice mší, které tvoří těžiště Hummelovy duchovní hudby a které vznikly v době jeho působení ve službách knížete Mikuláše II. Esterházyho v Eisenstadtu (1804?-?1811). Posluchače, jenž zná hlavně Hummelovy klavírní skladby a se skladatelovou chrámovou hudbou se setkává poprvé, zaujme vysoká kompoziční úroveň mše, pozoruhodná zejména melodickou invencí, harmonickou výstavbou, vyváženým užitím všech barev od komorního zvuku až po tutti a vedením hlasů, potvrzujícím dokonalou znalost kontrapunktu. Hummel exponuje pěvecké sólisty především ansámblově, svěřuje jim jen několikataktové sólové úseky (Et incarnatus a jiné). Dramatický, ponurý výraz střídá s převažujícím nasládlým pozdně klasicistním, často v podání sólistů (líbezné Benedictus ). Desetiminutové Kyrie patří k nejdelším z vídeňské epochy. Gloria věrné svému charakteru přechází do jásavé tóniny D dur, základní tónina se navrací až v Agnus , ale hned v závěrečném, mnohokrát opakovaném Dona nobis pacem (s lesními rohy) přechází do D dur. Salve Regina B dur je pak sólovou árií se sborem, která odpovídá spíše líbivému opernímu vkusu oné doby; Susan Gritton v ní představila svůj zářivý koloraturní soprán. Hickoxův snímek lze jen chválit: vyniká plastickým zvukem, přiměřenými tempy a bohatým výrazem stylově odpovídajícím symfonické mši. Nahrávka stojí za pozornost jednak vynikajícími interpretačními kvalitami, jednak jako článek hudební historie konce klasicismu a rodícího se romantismu. Nakonec nemohu než si postesknout, aby se Hummelovy mše občas objevily také v našich koncertních programech.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.