pondělí, 9. září 2002

Joe Zawinul: Faces & Places

Napsal(a) 

booklet booklet
Že prý současný jazz nemá velikány-inovátory hodné velikosti svých předků. Hm. Ale kdo si troufne říci tuhle větu před Joem Zawinulem? Svéhlavý sedmdesátiletý maestro opět vytvořil album pestrobarevné a globální jako celý ročník National Geographic a zároveň celistvé a stylově zcela "zawinulé" do sebe. Jeho recept je stále stejně dobrý, udržuje jej (jako třeba podobně multižánroví Flecktones Bély Flecka) na nelehkém ostří velké hudebnosti a přímějšího poslechu. Zawinul však na rozdíl od Flecka zůstává jediným hybatelem věcí, autoritativním leaderem, Bohem svých vyvolených spoluhráčů. Všudypřítomná komponovanost, až symfonicky široké záměry, sférický elektronický háv, nadhled hudebních i čistě zvukových kulis v různých jazycích - tímhle velkým rozmachem kapelník objímá výjimečné talenty muzikantů různých národností, které používá jako sůl své hudby, jako přízi na tkaní svého hudebního koberce.

Album Faces & Places plavně cestuje mezi Indií, Afrikou, Zawinulem (tak jak jej známe už z legendárních jazzrockových Weather Report ze 70. let), Portugalskem, Argentinou, soulovým popem a vesmírem. Co skladba, to jiný kousek zeměkoule, což někde napovídají názvy: Africké vokály Sabine Kabongo a Richarda Bony provedou skladbu Cafe Andalusia - A Day In Tunisia severoafricky transitivními rytmy, dvoudílná Borges Buenos Aires samozřejmě nepostrádá bandoneonový punc, který je tu propojen s davisovsky tepající magmatickou rytmikou, jíž vévodí vynikající baskytara Etienne Mbappeho . Jestliže někdo z muzikantů o sobě nechává vědět celé album, je to právě on. Borges Buenos Aires je pro svou davisovsky zvýrazněnou napjatou dynamiku považovatelné za vrchol desky. A nebo také: v introdukci k Tower Of Scilence se bez varování vyšvihne s melismatickými kaskádami ohýbaných tónů fantastický indický zpěvák (a kytarista) Amit Chatterjee, mimochodem momentálně žijící se svou českou přítelkyní v Praze. Jazzrockový rytmický mlýnek Rooftops Of Vienna bychom těžko bez názvu situovali do Rakous, Zawinulova rodiště, a proč je jedna ze skladeb nazvána The Spirit Of Julian "C" Adderley ví možná jen autor, který s Adderleym v šedesátých letech začínal. A jsou tu i dva vysloveně popovější kousky - především Familiar To Me zpívané Richardem Pagem a balada Siseya Etiennea Mbappeho .

Tohle album lze samozřejmě protančit, ale funguje nejspíše jako motivace vidět a slyšet živě, jak tahle prapodivuhodná, vesmírně worldmuziková směs vzniká na pódiu. I proto je potěšením, že k nám Zawinul na podzim opět zavítá.

Vydavatel: ESC Records / 2HP

Stopáž: 65:56

Nahráli: Joe Zawinul - keyb, vocoder, piano, Paco Serry - dr, perc, Victor Bailey, Richard Bona - b, Etienne Mbappe - b, voc, Bobby Malach - sax, fl., Dean Brown - g, Amit Chaterjee - voc, g, Harry Kim - tp, Lester Benedict - tb, Zakir Hussain - tabla, Alex Acuna,

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.