čtvrtek, 6. říjen 2005

Joan Guinjoan

Napsal(a) 

Joan Guinjoan Joan Guinjoan
Concierto para clarinete

y orquesta, Concierto no. 1

para piano y orquesta, Música

para violonchelo y orquesta

Joan Enric Lluna - klarinet, David Abramowitz - klavír, Lluís Claret - violoncello, Orquestra simfonica de Barcelona i Nacional de Catalunya, Ernest Martínez Izquierdo. Produkce: Albert Gumi a Jeau-Daniel Noir. Text: A, F, španělsky. Nahráno: 7/2004, Barcelona. Vydáno: 2005. TT: 60:06. DDD. 1 CD Harmonia mundi ibèrica HMI 987056 (distribuce Classic).

Joan Guinjoan se narodil roku 1931, jeho rané dětství bylo poznamenáno španělskou občanskou a posléze světovou válkou, jež rozbila generaci progresivních španělských skladatelů (v bookletu je výslovně uveden Roberto Gerhard, jenž měl rovněž kontakty s naší meziválečnou avantgardou a uprchl před nacisty do Anglie). Guinjoan začal hudbu soustředěně studovat až ve dvaceti letech, nejprve klavír v Barceloně a posléze skladbu na École Normale a Schole cantorum v Paříži. Jeho tvůrčími vodítky se stala tvorba Oliviera Messiaena, Iannise Xenakise, Luciana Beria a Karlheinze Stockhausena. Do Barcelony se vrátil až roku 1964. Vyzkoušel veškeré kompoziční techniky hudby 20. století a nejrůznější nástrojové kombinace. Jeho Hudba pro violoncello a orchestr je z roku 1975 (revidována 1980) a ze skladeb na tomto snímku je nejpůsobivější jak zvukově, tak stavebně. Sólistovi poskytuje bohatou výrazovou paletu. Skladba byla napsána pro violoncellistu tohoto snímku Lluíse Clareta a zdá se, že má-li skladatel napsat instrumentální koncert interpretovi "na tělo", je to pro výběr prostředků vždy inspirativní. Koncert pro klavír je z roku 1983, je to skladba velmi energická, nepřetržitě zvukově útočící a americký klavírista David Abramowitz ji interpretuje - pokud mohu soudit - zcela adekvátně. Nejmladším dílem je Koncert pro klarinet a orchestr , věnovaný Joanu Enricovi Llunovi , jenž jej rovněž na tomto snímku interpretuje. Platí pro něj totéž, co již bylo řečeno o Hudbě pro violoncello. Guinjoanova hudba samozřejmě není hudbou pro pozadí, ke kávě či relaxaci. Je třeba ji slyšet mnohokrát, pak lze pochopit její stavbu i výraz a mít z ní požitek.

Vydavatel: Harmonia mundi ibèrica/distribuce Classic

Stopáž: 60:06

Nahráli: Joan Enric Lluna - klarinet, David Abramowitz - klavír, Lluís Claret - violoncello, Orquestra simfonica de Barcelona i Nacional de Catalunya, Ernest Martínez Izquierdo

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.