středa, 10. prosinec 2003

Jitka Čechová: Janáček, Beethoven, Smetana

Napsal(a) 

booklet booklet
Hra Jitky Čechové se vždy vyznačuje velkým smyslem pro dramatickou výstavbu a mimořádně barevným hudebním viděním. Na svém nejnovějším CD se nám tato vynikající pianistka představuje v repertoáru, který je jí evidentně velmi blízký. Beethovenovu Appassionatu pojala jako romantické drama s prudkými dynamickými kontrasty a s efektním barevným průběhem. S jistotou zkušeného režiséra dokáže nasvítit pozoruhodné detaily - zcela jedinečným způsobem hraje například vedlejší téma první věty. Variační volnou větu, kterou většinou nechávají pianisté jen klidně proplynout, "vypráví" Jitka Čechová už od tématu jako "příběh", v němž i drobná tečkovaná figurka v levé ruce má přidělenou svou nezastupitelnou roli. A jako dramatický kontrast k tomuto "vyprávění" nasadí ve finální větě rytmus tak pevný, jako by jej tesala do žuly. V podtextu první věty Janáčkovy Sonáty 1.X.1905 cítíme sugestivní chvějivé napětí, jež je ve druhé větě vystupňováno do vzrušené gradace. Jitka Čechová patří k několika málo našim pianistům, kteří se soustavně věnují tvorbě Bedřicha Smetany. Jeho klavírní skica Macbeth a čarodějnice vzbuzuje při pohledu do not mírné rozpaky. Jitka Čechová ovšem zvládá toto mimořádně náročné dílo skutečně mistrovsky: dává mu pevný a naprosto přesvědčivý tvar se zřetelnou konturou a s takovou dávkou dramatismu, jaký v českých romantických klavírních skladbách uslyšíme jen zcela výjimečně. Ve Třech salonních polkách pracuje Jitka Čechová překvapivě s novým výrazovým rejstříkem. Vnímá totiž tyto půvabné taneční stylizace jako verše a jako verše je také zřetelně formálně člení. Polky tím získávají jakousi milou a bezprostřední průzračnost. Nahrávka vrcholí Smetanovou Etudou C dur, v níž Jitka Čechová může opět ukázat svou vynikající klavírní techniku, skvělý rytmus, cit pro výstavbu velké romantické hudební fráze i schopnost přesvědčivě vyklenout a gradovat rozsáhlou formu.

Vydavatel: Lotos

Stopáž: 62:28

Body: 5 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.