středa, 28. srpen 2002

Jiří Antonín Benda / František Benda: Violový koncert F dur, Benda's Klagen / Houslový koncert Es dur

Napsal(a) 

booklet booklet
Další z bendovských projektů Naxosu navazuje na CD s houslovými koncerty Jana Jiřího Bendy a Františka Bendy se stejnými sólisty (8.553902), to jest s Josefem Sukem a členkou početného rodu Bendů - Ariane Pfister . Vzhledem k tomu, že jsem neobjevil žádnou gramofonovou nebo rozhlasovou nahrávku skladeb uvedených na tomto disku, domnívám se, že se jedná nejspíš o světovou premiéru, i když se tím vydavatel kupodivu nechlubí.

Od jakékoliv skladby obou autorů lze čekat když ne nadprůměr, pak zcela určitě přinejmenším řemeslně dobře odvedenou práci. V tomto případě se jedná o nadstandard s výraznými melodiemi, občas zajímavými harmonickými postupy a v případě Bendovy lamentace i atypickým skladebným řešením daným mimohudebním námětem a bohatě propracovanými afekty. Jiří Antonín Benda (1722-1795) ji zkomponoval na sklonku svého života (1792), s velkou nostalgií a smutkem, že už "jaro života pominulo" a že už nemá sílu k vytvoření všeho, co by ještě chtěl. Původní sopránovou kantátu adaptoval Christian Benda pro cello a sám se coby výborný violoncellista ujal interpretace sólového partu. Ostatní dva sólisté odvedli profesionálně velmi odpovědnou práci. Violový koncert byl pro Josefa Suka lahůdkou, kterou si s noblesou skutečného mistra řádně vychutnal. Škoda, že sólo v Houslovém koncertu přenechal Ariane Pfister, dceři houslistky Loly Bendové, která k němu zkomponovala kadenci. Bohužel nedosahuje tónových kvalit Josefa Suka. Deska má sice překvapivě krátkou stopáž, nicméně ucho i srdce posluchače rozhodně potěší.

Vydavatel: Naxos / Classic

Stopáž: 53:24

Nahráli: Josef Suk - viola, Ariane Pfister - housle, Christian Benda - violoncello, Sukův komorní orchestr, Pražský komorní orchestr, Christian Benda

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.