sobota, 31. květen 2003

Jevgenij Brakhman: (Mozart, Beethoven, Liszt) - Mozart, Beethoven, Liszt

Napsal(a) 

booklet booklet
Tři klavírní sonáty, jež uvádí na svém CD jedenatřicetiletý ruský pianista Jevgenij Brakhman , lze vnímat jako pilíře sonátové tvorby. Dramaturgie nahrávky míří zjevně k tomu, aby interpret předvedl, nakolik si dokáže poradit se stylovými zvláštnostmi každého díla. První skladba nás v tomto názoru jen utvrdí. Hravý Mozart (Sonáta C dur KV 330 ) zní v Brakhmanově podání téměř ideálně: jiskřivá technika mu dovoluje omezit na minimum pedalizaci, smysl pro pevnou rytmickou výstavbu dodává skladbě pevné kontury a co chvíli oceníme také jeho hudební fantazii (v repeticích dokáže objevovat nové zajímavé vedlejší hlasy). Překvapení nastane s prvními tóny Beethovenova (Sonáta d moll op. 31/2 "Bouře" ). Dílo s výraznými romantickými rysy snese hojně pedálu, a takto také "Bouři" většina klavíristů úspěšně provozuje. Posloucháme-li však Brakhmana, máme dojem, že pokračuje v Mozartovi. Naše překvapení se ovšem brzy promění v zaujetí. "Odpedalizování" dodává skladbě nečekanou přehlednost a zřetelnost. Brakhman vládne bohatým úhozovým rejstříkem, a tak kupříkladu sekundovým postupům hned na počátku první věty propůjčil svými úhozovými nuancemi zvláštní naléhavý neklid. Také volná věta působí velmi vzdušně, přičemž Brakhman hraje bez pedálu dokonce i charakteristická kratičká tremola, jež jako vzdálené "hřmění" procházejí celou větou. Nejvíce prospělo "prosvětlení" větě finální: skvělý rytmus spojený s téměř impresionistickou průsvitností z ní činí zážitek opravdu mimořádný. Se zvědavostí pak samozřejmě očekáváme Liszta (Sonáta h moll ), kterého si bez bohatého pedálu nedokážeme představit. Brakhman však i tady vsadil na vzdušnost a přehlednost. Jeho skvělá technika mu dovoluje hrát takřka bez pedálu i ty nejbravurnější girlandy. Ještě více než v Beethovenovi oceníme jeho barevný úhoz a zvláště pak jeho poetické podání lyrických pasáží. Je-li pro nás termín "ruská klavírní škola" spjat především s představou poměrně "velkorysého" hraní, pak u Brakhmana musíme naše zažité představy značně korigovat.

Vydavatel: EMI Czech Republic / EMI Czech Republic

Stopáž: 57:42

Body: 5 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.