neděle, 9. duben 2006

Jean Sibelius: Symfonie č. 1 - 7

Napsal(a) 

Jean Sibelius: Symfonie č. 1 - 7 Jean Sibelius: Symfonie č. 1 - 7

Gothenburg Symphony Orchestra, Neeme Järvi. Produkce: Sid Mc Lauchlan. Text: A, N, F. Nahráno: live, 11/2001, Göteborg, Konserthuset (č. 2), live, 9/2002 (č. 1), 12/2002 (č. 5), 8/2003 (č. 3, 7), 11/2003 (č. 4), 3/2005 (č. 6). Vydáno: 2005. TT: 63:43, 46:42, 69:27, 63:32. DDD. 4 SACD Deutsche Grammophon 477 5688 (Universal Music).

Göteborgský symfonický orchestr má dílo Jeana Sibelia ve svém kmenovém repertoáru již od roku 1907, kdy s ním skladatelův švagr Armas Järnefelt poprvé provedl jeho druhou symfonii. Sám Sibelius tento orchestr mnohokrát dirigoval a chválil jeho kvality. V letošním roce oslavili Göteborgští symfonikové stoleté výročí své existence novou nahrávkou Sibeliových symfonií poprvé na SACD pro firmu Deutsche Grammophon. Ta je již druhým kompletním snímkem Sibeliových symfonií, který s tímto orchestrem pořídil jeho šéfdirigent Neeme Järvi (první vydala roku 1994 firma BIS). Göteborgský symfonický orchestr se pod jeho vedením (od roku 1982) vypracoval k nejlepším světovým tělesům. Své špičkové kvality prokázal i v recenzované nahrávce, které nelze vytknout sebemenší technické nedostatky. Proto se zaměřím pouze na některé momenty interpretačního pojetí.

Järvi sleduje ideál vysoce kultivovaného až uhlazeného orchestrálního zvuku, což v případě ostře kontrastní instrumentace některých symfonií (zvláště 2, 3, 4) není vždy výhodou. Smyčcům trochu schází výraznější artikulace a frázování, které jsou u Sibelia stejně důležité jako třeba u Beethovena nebo Haydna a expresivního vibrata by na některých místech mohlo být méně. Järvi volí převážně volnější tempa, než je obvyklé, někde však již trochu na úkor soudržnosti celku. Zvláště Čtvrté symfonii , plné náladových zvratů a drsné harmonie vycházející z odvážného, ale velmi logického vedení hlasů, pomalé tempo a uhlazené meditativně romantické pojetí (zvláště u první věty) příliš nesvědčí. Rovněž Sedmá symfonie pomalým tempem v úvodní části poněkud ztrácí na přehlednosti a metrorytmické srozumitelnosti. Nemohu se ubránit dojmu, že překrásné harmonicky průzračné chorusy mnohonásobně dělených smyčců v úvodní části této symfonie (takty 22 - 45), připomínající svou sazbou zvuk consortu viol da gamba, jsou výsledkem Sibeliovy inspirace renesanční hudbou, kterou se v té době zabýval. Těmto (a jiným podobným) pasážím by prospěl rovnější tón a preciznější artikulace, díky čemuž by lépe vyzněly i časté metrické nepravidelnosti. Mimořádné plasticity a čistoty zvuku s množstvím zajímavých detailů však dosáhl Järvi v symfoniích Páté a Šesté , jejichž interpretaci považuji téměř za ideální. Rovněž interpretace zbylých tří symfonií je výborná, pouze první větě Druhé symfonie by opět prospělo o trochu hybnější tempo a více kontrastu.

Uvedené výtky jsou spíše tématem k diskusi nejen ohledně interpretace Sibelia, ale i jiných symfoniků 19. a počátku 20. století (dnes zažitý způsob orchestrální hry s přemírou vibrata a nedostatkem srozumitelné artikulace a frázování ještě méně vyhovuje například symfoniím Brahmsovým). Nejsou v žádném případě odsouzením této nahrávky, kterou je možno považovat za jeden z nejlepších sibeliovských kompletů. Je velmi precizní, žádný detail není ponechán náhodě; dirigent přinesl jasnou představu respektující podrobné skladatelovy pokyny a špičkoví orchestrální hráči ji s přispěním svých osobních kvalit dokonale naplnili. Pochvalu si zaslouží i vkusné výtvarné řešení s fotografiemi skandinávské krajiny a obsažné, přehledně napsané průvodní slovo včetně informací o historii Göteborgského symfonického orchestru.

Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal

Stopáž: 63:43, 46:42, 69:27, 63:32

Body: 0 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.