Přednes Janáčkova kvarteta se vyznačuje až překvapivě dokonalou technickou stránkou. Ani na jednom místě neobjevíte sebemenší zvukovou kolizi. Všichni hráči se navzájem respektují, což v důsledku s sebou nese vyrovnanost lahodící uchu. Jistě je to i díky preciznímu zvukovému zvládnutí snímku, nicméně muzikálnost, která vyzařuje z nahrávky od začátku do konce, je dílem jen a jen samotných interpretů. V zásadě lze říci, že interpretace Janáčkova kvarteta a jejich současníků byla více zaměřena na pochopení interakcí jednotlivých formotvorných prvků hudební struktury kvartetní věty. Takový pohled pojímá dílo více jako celek a v návaznosti na to pak vyznívá daleko výrazněji. Jedním z rysů tohoto pojetí je i pomalejší tempo, než které se užívá dnes. Posluchač má více prostoru pro vnímání jednotlivostí, ale na druhé straně je dokáže podržet ve své paměti a spojit ve výsledný celek, jehož působnost je pak o to větší. Tím ovšem nechci tvrdit, že by například nová nahrávka Smetanových kvartetů v podání Škampova kvarteta byla takříkajíc „překotná“, povrchní či lacině efektní. Jejich pohled do struktury díla je jiný. Přestože jde v případě Janáčkova kvarteta o snímky bezmála padesát let staré, zaujme na nich velká pokora v přístupu k požadavkům, jež klade dílo jako takové, a vyváženost všech prvků utvářejících skladbu. Posluchač tak může zcela bez obav vnímat přelévání významového zatížení z jednoho fenoménu na druhý: může se těšit z průběhu prolamované práce v Haydnově opusu 33 , stejně tak se mu nabízí fascinující přehlídka prokomponované struktury v dílech Dvořáka a Mendelssohna. Pozoruhodný je i výkon klavíristky Evy Bernáthové v Klavírním kvintetu op. 34 Johannesa Brahmse. Interpretka se jako by stáhla do pozadí, překvapuje sonorním, lehce zastřeným tónem, který se však naprosto jedinečným způsobem pojí se zvukem smyčcového ansámblu.
Janáčkovo kvarteto díky péči Deutsche Grammophon tak i po letech dokazuje, co v praxi znamená citlivý přístup k hudebnímu dílu, a stává se hozenou rukavicí všem militantním zastáncům oné „poučené interpretace“, jak je dnes často slýcháme z nejrůznějších koutů světa hudby, kteří vztekle zavrhují všechny starší nahrávky jako tendenční a necitlivé.
Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music
Stopáž: 51:11, 53:42, 72:00, 74:19, 53:50, 65:34, 58:20
Nahráli: Eva Bernáthová – klavír, Janáčkovo kvarteto, Smetanovo kvarteto
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
