pátek, 7. únor 2003

Jana Štěrbová: Opera Gala - Verdi, Rossini, Puccini, Mozart, Bizet

Napsal(a) 

Obal, sleeve-note a tracklisting má vzbudit dojem, že se u nás objevila po osmi letech od nástupu Magdaleny Kožené další pěvecká hvězda. Bohužel tomu tak není; deska jistě dobře poslouží k propagaci mladé umělkyně, ale v záplavě gramofonové produkce zapadne. Přitom mladodramatický soprán Jany Štěrbové není, zdá se, tuctový. Má docela zajímavé tmavé, sametové zabarvení, nezní nemocně a všechny další v mantinelech akceptovatelnosti. Úspěch svého debutu si dost ztížila volbou repertoáru. Chtěla se blýsknout ve výrazově a hlasově velmi pestrém repertoáru a dokázat, že na to má, a to není pro začínající pěvkyni nikdy dobré. Nebudu srovnávat se zahraniční špičkou, se kterou se můžete setkat v gramofonových prodejnách, protože to skutečně nejde. Nicméně jenom vzpomínka na provedení árie Tosky Vissi d'arte Evy Urbanové na počátku její kariéry a provedení Jany Štěrbové nutně zkázní kritikovu počítačovou klávesnici zcela bezpečně. Tosca, Turandot, Leonora a zvláště Carmen nejsou zrovna role, v kterých může v současné době zpěvačka excelovat. Jestliže však zapomeneme na desítky špičkových nahrávek a sestoupíme do normálních českých operních vod, pak se zpěvaččin projev jeví docela sympaticky a nadějně. Bude však hodně záležet na tom, jak bude zacházet se svým hlasem, co bude zpívat a s kým. Ještě poznámka na okraj. Jestliže výkon zpěvačky bych zařadil do oblasti mezi dvě a tři H, pak zpěv spolupracujícího tenoristy Alexandra Sedláčka zůstal výrazně pozadu. Zvláště smutným příkladem je jeho přínos do duetu Violetty a Alfréda z Traviaty (track 4). Také hra orchestru a úroveň režie není zrovna důvodem k radosti.

Vydavatel: Digital Media

Stopáž: 58:08

EAN: 0724355619822

Nahráli: Jana Štěrbová - soprán, Orchestr Janáčkovy opery Brno, Jan Štych

Body: 2 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.