neděle, 29. únor 2004

Jan Václav Hugo Voříšek: Klavírní skladby

Napsal(a) 

Vamberský rodák Jan Václav Hugo Voříšek (1791-1825) patřil k nejtalentovanějším českým skladatelům a svými klavírními skladbami, jež představují spojnici mezi světem klasicismu a romantismu, zaujímá v české předsmetanovské klavírní literatuře mimořádně významné postavení. V jeho prvním opusu - Dvanácti rapsodiích - uslyšíme sice jen náznaky budoucího skladatelova vývoje, ale všechny další jeho klavírní skladby se vyznačují mimořádnými kvalitami a ty nejlepší snesou srovnání se soudobou tvorbou Beethovenovou či Schubertovou - ať už je to velkolepá Sonáta b moll op. 20, půvabný cyklus Impromptus op. 7, pozoruhodná Fantazie op. 12 či řada dalších jednotlivých kompozic (mimo jiné oblíbené Le désir op. 3 a Le plaisir op. 4 ). O významu Radoslava Kvapila pro propagaci české hudby v zahraničí nelze pochybovat. Šíře jeho repertoáru je skutečně úctyhodná a také jeho předlistopadové možnosti prezentovat českou hudbu v zahraničí byly zjevně větší, než tomu bylo u jiných pianistů. Při poslechu voříškovské nahrávky oceníme jeho velmi dobrou prstovou techniku, která nalezla své uplatnění především v rychlých skladbách. V nich také působí Kvapilova interpretace nejpřesvědčivěji. K přesvědčivému vyznění celé nahrávky to však nestačí. I když uslyšíme v Kvapilově hře řadu hezkých detailů, přece jen nadmíru často převládá pocit, že to či ono by mohlo či mělo znít jinak. V agogice mnohdy vnímáme jistou bezradnost anebo příliš zjevnou a přitom nepřesvědčivou snahu "něco" vymyslet, nezřídka nás překvapí poněkud neurčitá nebo nedotažená výstavba hudebních frází, občas zapochybujeme o zvoleném tempu, repetice by snesly ještě kritičtější selekci (přinejmenším v Rapsodiích). Voříškovy skladby se za oněch třicet let, které nás dělí od vzniku Kvapilovy nahrávky, staly poměrně běžnou součástí pianistického repertoáru: dvě CD s reprezentativním výběrem z Voříškova klavírního odkazu nahrál v letech 1995-97 Artur Pizarro a kupříkladu na dětské klavírní soutěži "Pro Bohemia" (zaměřené výhradně na díla českých skladatelů) patří Voříšek k nejhranějším autorům, přičemž ve vyšší věkové kategorii jej hrají mladí pianisté tak dobře, že by mohli Kvapilově nahrávce leckdy směle konkurovat. Hledáme-li informativní soubornou nahrávku Voříškových klavírních skladeb, můžeme si celkem bez rozpaků poslechnout Radoslava Kvapila (informativní hodnotu projektu zvyšuje cenný průvodní text Olgy Zuckerové , která voříškovskému bádání zasvětila celý život). Hledáme-li ovšem něco víc než jen pouhou informaci, bude lépe poohlédnout se jinde.

Vydavatel: CD Supraphon

Stopáž: 74:24 + 65:49 + 58:13

Nahráli: Radoslav Kvapil - klavír

Body: 3 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.