Jan Ladislav Dusík – Skladby pro klavír na čtyři ruce

Čáslavský rodák Jan Ladislav Dusík (1760-1812) byl vynikající pianista a není proto divu, že převážná část jeho skladatelského odkazu je věnována klavíru. Zatímco s jeho pozoruhodnými skladbami pro sólový klavír se můžeme tu a tam setkat na koncertním pódiu, jeho skladby čtyřruční stojí zcela stranou zájmu. Mladé maďarské klavírní duo Adrienne Soós a Ivo Haag se tedy zjevně pustilo na dobrodružnou objevitelskou cestu, kterou pochopitelně sledujeme s velkým zájmem i sympatiemi. Nejstarší skladbou na tomto CD je Sonáta C dur op. 32 z roku 1796 (zvaná někdy také Grande Ouverture ), s romanticky působícím vstupním Larghettem a pozoruhodnými harmonickými efekty. Sonáta C dur op. 48 z roku 1801 má dokonale klasicky vyváženou úvodní větu a působivé beethovenovské Larghetto. Finální věta trpí, vzdor řadě velice hezkých nápadů, přílišnou mnohomluvností. Stylově nejzajímavější je Sonáta B dur op. 74 z roku 1811. Zvláštní pozornost si zaslouží její volná věta s krásným středním dílem a především pak věta finální, v níž dochází k zajímavému, poměrně rychlému střídání nálad (od schumannovsky působících stylizací až po překvapivé rustikální prvky). Tři fugy op. 64 se jeví při poslechu nejméně zajímavé. V tématech všech tří fug jsou nejvýraznějším prvkem repetované tóny, první dvě fugy hrají navíc interpreti v téměř stejném tempu. První fuze by pravděpodobně prospělo trochu ráznější pojetí a možná i rychlejší tempo, aby se alespoň ve výrazu odlišila od fugy druhé. Adrienne Soós a Ivo Haag jsou skvěle sehrané duo s výbornými technickými dispozicemi. Jejich hra je velmi kultivovaná a navíc nás oba co chvíli dokážou zaujmout hezkým poetickým nápadem. Tu a tam jim některý detail nevyjde ve výrazu úplně přesvědčivě, ale vzhledem ke kvalitě obou interpretů je zjevné, že tyto drobnosti nepotřebují nic jiného než trochu delší dobu zrání.

Vydavatel: Hungaroton Classic/distribuce Panther

Stopáž: 76:38

Nahráli: Adrienne Soós a Ivo Haag – klavír

Body: 4 z 6

Sdílet článek: