Jan Křtitel Vaňhal: Symfonie A dur, g moll, D dur

Tři symfonie Jana Křitele Vaňhala (1739-1813) představují významný, pro nás dnes již samozřejmý hudební druh, který se prosazoval zhruba od 2. třetiny 18. století. Vaňhalovy symfonie (připomeňme, že byl současníkem Haydna) jsou příkladem čtyřvětého typu s menuetem, v němž je smyčcový základ obohacen o dechové nástroje. Vaňhal působil většinu svého života ve Vídni, byl vynikajícím klavíristou a pedagogem (ovládal ale i hru na violu d'amour a varhany), těžištěm jeho tvorby byla instrumentální hudba, věnoval se také vokální tvorbě. Uvažovat dnes v tom smyslu, že se u Vaňhala a dalších podobných autorů jedná pouze o plodné podhoubí velikánů trojky Haydn-Mozart-Beethoven, by bylo zbytečně úzkoprsé a díky současným možnostem díla si vyslechnout také snad poněkud „černobílé“.

Provedení Pražského komorního orchestru viděno přísnýma očima „poučené“ interpretace obstojí velice slušně i přes drobné výhrady (například zbytečně zatěžkané smyčce v úvodních větách). Jak již bylo naznačeno výše, jedná se sice o pojetí patnáct let (!) staré, ale zároveň pečlivé, přesvědčivé a sdílné. Za zmínku rozhodně stojí kvalitní sólisté, zejména zdatný hobojista Jan Kolář . Nelze tedy než zopakovat, že je zcela oprávněné podobné snímky znovu vydávat.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 66:15

Nahráli: Václav Knut – flétna, Jan Kolář – hoboj, Karel Synek – fagot, Pražský komorní orchestr, Oldřich Vlček

Body: 4 z 6

Sdílet článek: