středa, 23. květen 2012

Jan Křtitel Vaňhal, Petr Fiala - Stabat Mater, Píseň sestry Anežky a bratra Františka

Napsal(a) 

Jan Křtitel Vaňhal, Petr Fiala - Stabat Mater, Píseň sestry Anežky a bratra Františka Jan Křtitel Vaňhal, Petr Fiala - Stabat Mater, Píseň sestry Anežky a bratra Františka

Hana Škarková, Ivana Valešová – soprán, Lucie Hilscherová – alt, Ivana Valešová – recitace, Martin Jakubíček – varhany, Český filharmonický sbor Brno, Čeští komorní sólisté, Petr Fiala – dirigent. Text: Č, A. Nahráno: 25. a 26. 2. 2011 v Husově sboru v Brně (Stabat Mater) a 28. 4. 1992 v kostele sv. Augustina v Brně. Vydáno: 2011. TT: 1:07:16. DDD. 1 CD Radioservis CR0566-2.

Rok 2011 přinesl mnoho zajímavých realizačních počinů na poli staré hudby, z nichž nahrávka oratoria Stabat Mater Jana Křtitele Vaňhala zaujímá bezesporu jedno z nejvýznamnějších postavení. Tato výjimečnost nespočívá jen v obohacení velmi malého počtu nahrávek skladeb českých autorů 2. pol. 18. stol., ale také v samotné volbě repertoáru. Z Vaňhalova poměrně rozsáhlého díla byly doposud ke koncertnímu provádění či k následnému nahrávání vybírány především instrumentální skladby. Během svého tvůrčího života se však Vaňhal věnoval i komponování vokálně-instrumentálních duchovních děl. A právě na základě studia těchto skladeb a jejich poslechu objevujeme skutečnou autorovu velikost. Nechanický rodák Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) získal hudební vzdělání u Carla Ditterse von Dittersdorfa ve Vídni, kde studoval od roku 1760. Z Vaňhalovy tvorby byly velmi ceněny především symfonie, o nichž se roku 1771 vyjádřil pochvalně i samotný Charles Burney. Vaňhalův hudební odkaz je vpravdě rozsáhlý. G. Dlabacz ve svém Künstler-Lexikonu uvádí 2 opery, 1 oratorium, 26 mší, přibližně 100 symfonií atd. O oblibě Vaňhalova díla svědčí i fakt, že velké množství skladeb bylo vydáno tiskem již za autorova života. Vaňhal, podobně jako většina jeho současníků, se při kompozici duchovních děl obrací k předchozí epoše baroka, a to k jeho citové vypjatosti, dramatičnosti a kompozičním technikám, např. k častému používání kontrapunktu. Nejinak je tomu v případě oratoria Stabat Mater. Skladba je určena pro ženské hlasy s doprovodem orchestru a varhan hrajících part generálního basu. Zde spatřujeme určitou návaznost na známé kompozice G. B. Pergolesiho či A. Vivaldiho. Celý text je rozdělen do dvanácti částí. Jednotlivé části jsou pak zhudebněny formou árií, duetu a sborů. Provedení Vaňhalova oratoria Českým filharmonickým sborem BrnoČeskými komorními sólisty vyniká pokorou a intimitou, kterou je dílo od začátku do konce prostoupeno. Kladně lze hodnotit zejména tempové kontrasty volené dirigentem Petrem Fialou . Právě díky nim nechybí nahrávce značný dramatický spád. Vynikající výkon podal především samotný orchestr hrající sice na moderní nástroje, avšak oproštěný od nánosů interpretačních manýr 19. století. Orchestrální doprovod rovněž upoutá přesnou souhrou se sborem i sólistkami. Interpretace sólových partů se ujaly Hana Škarková – soprán a Lucie Hilscherová – alt. Obě protagonistky zaujmou posluchače obzvláště svým niterným pěveckým projevem a sametovými, přílišným vibratem nezatíženými hlasy. Své pěvecké mistrovství nejvíce uplatnily v koloraturně náročné sopránové árii Eja Mater nebo v meditativním altovém sólu Fac me plagis . Za nejzdařilejší část oratoria, a to jak kompozičně, tak i provedením, mohu označit duet se sborem Fac me cruce . Celé dílo uzavírá sbor Amen , komponovaný jako velká, vokálně-instrumentální fuga, jež vykresluje Vaňhala jako zdatného kontrapunktika druhé pol. 18. stol. Zmiňované CD je doplněno nahrávkou nepříliš rozsáhlého oratoria s názvem Píseň sestry Anežky a bratra Františka od dirigenta a skladatele Petra Fialy (1943). Skladba vznikla na text Zuzany Novákové-Renčové a byla zkomponována k příležitosti svatořečení Anežky České. Základním tématem díla je fiktivní rozhovor sv. Františka z Assisi a sv. Anežky. Anežčin part je ve Fialově zhudebnění recitován (Ivana Valešová ) a proložen dvěma sopránovými áriemi (Lea Vítková ), odpovědi sv. Františka jsou pak interpretovány mužským sborem. Celé oratorium doprovází varhany. Provedení Fialova oratoria zůstává na vysoké úrovni (zde je nutné upozornit na zdařilá sóla Lei Vítkové či na sborový závěr díla inspirovaný svatováclavským chorálem). Dramaturgickým záměrem tvůrců nahrávky bylo přednést dvě duchovní skladby z odlišných stylových epoch v kvalitní interpretaci. Tento záměr se zdařil, i když se jedná o díla tematicky odlišná. Je možné, že posluchač bude na nahrávce postrádat alespoň krátkou skladbu, v níž by se Český filharmonický sbor uplatnil jako celek, avšak i přesto věřím, že nové CD nalezne mnoho příznivců, jež si bezpochyby zaslouží.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.