čtvrtek, 6. říjen 2005

Jan Křtitel Krumpholtz - Symfonie pro harfu a orchestr 3

Napsal(a) 

Jan Křtitel Krumpholtz: Symfonie pro harfu a orchestr 3 Jan Křtitel Krumpholtz: Symfonie pro harfu a orchestr 3
Hana Müllerová - harfa, Vojtěch Spurný - klavír, Pražská komorní filharmonie, Jaroslav Krček. Produkce: Fermata. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 3/1997, Studio Martínek Praha; 4/1997, Studio Korunní Praha. Vydáno: 2004. TT: 72:14. DDD. 1 CD Clarton CQ 0035-2031.

Krumpholtzovy symfonie pro harfu a orchestr vycházejí na CD poprvé (nahrávky jsou z roku 1997), ve skvělé interptretaci harfistky Hany Müllerové , klavíristy Vojtěcha Spurného a Pražské komorní filharmonie řízené Jaroslavem Krčkem , technicky výborně připravené Zdeňkem Zahradníkem (hudební režie) a Janem Zahradníkem (zvuková režie), s fundovaným průvodním textem Miloše Müllera ve čtyřech jazykových mutacích.

Pražský rodák Jan Křtitel Krumpholtz byl z těch hudebníků z Čech, kteří si vydobyli postavení v cizině. Dějiny kompozice pro harfu, stavby nástroje a vylepšení jejích technických možností nemohou Krumpholtzovo jméno vynechat. Nástroj, jemuž se všestranně věnoval, mu vděčí za mnohé. Harfa má trochu pověst nástroje určeného pro salonní nenáročnou hudbu. Krumpholtzovy symfonie se jistě dobře poslouchají, avšak také proto, že jsou mistrovsky napsány. Harfový part je virtuózní, ale ne pouze zaměřený na efekt, je integrovanou součástí orchestrální složky (proto symfonie, harfový part není koncertní sólo, ale koncertantní součást). Hana Müllerová má Krumpholtzova díla v repertoáru dlouho a patří k jeho nejzasvěcenějším interpretkám. Snímek patří k těm, které přinášejí dobrou pohodu, chceme-li si ji vytvořit, a objevování nového (například harmonických obratů), stojíme-li o ně.

Vydavatel: Clarton

Stopáž: 72:14

Nahráli: Hana Müllerová - harfa, Vojtěch Spurný - klavír, Pražská komorní filharmonie, Jaroslav Krček

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.