pátek, 16. leden 2009

Jan Dismas Zelenka - Missa purificationis Beatae Virginis Mariae D dur (1733) ZWV 16, Litaniae lauretanae „Consolatrix afflictorum“ (1744) ZWV 151

Napsal(a) 

Jan Dismas Zelenka - Missa purificationis Beatae Virginis Mariae D dur (1733) ZWV 16, Litaniae lauretanae „Consolatrix afflictorum“ (1744) ZWV 151 Jan Dismas Zelenka - Missa purificationis Beatae Virginis Mariae D dur (1733) ZWV 16, Litaniae lauretanae „Consolatrix afflictorum“ (1744) ZWV 151

Gabriela Eibenová, Hana Blažíková – soprány, Petra Noskaiová – alt, Jaroslav Březina – tenor, Tomáš Král – bas, Ensemble Inégal, Adam Viktora. Editor: Tomáš Janeček. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 9/2007, kostel Panny Marie pod řetězem, Praha. Vydáno: 2007. TT: 61:27. DDD. 1 CD Nibiru 0147-2211.

HHHH

V posledních letech se Janu Dismasovi Zelenkovi konečně dostává zasloužené pozornosti, hlavně ze strany interpretů. Ensemble Inégal již natočil jeden snímek Zelenky – oratorium Bronzový had, v pořadí druhým je Mše D dur (1733) a Loretánské litanie (1744), dvě skladby, které se pojí s Marií Josefou, saskou kurfiřtkou a polskou královnou. Delší skladba je komponována jako slavnostní mše pro velké obsazení se čtyřmi trompetami, tympány, hoboji a flétnami. Její jednotlivá čísla uplatňují takzvaný smíšený styl, tedy různé kompoziční postupy jako efektní koncertantní věty s orchestrem a sborem, líbezné árie a ansámbly, umné sborové fugy, kontrapunktické části ve starém stylu. Skladba dokládá, že v 18. století byly mše v podstatě od liturgie odděleným koncertem, který byl s obřadem spojen jen místem a dobou společného konání. Cenné je natočení litanií Consolatrix afflictorum , protože takové užitné, respektive bohoslužebné skladby příliš nepoutají pozornost souborů. V třetí části Sancta Maria se připomene obdobné užití chorální invokace jako v Monteverdiho sonátě z jeho nešpor (1610). Celkově lze říci, že Zelenkova vynikající hudba s pozoruhodnými kompozičními detaily strhne od prvních taktů, navíc je zvýrazněna emocionálním a důkladným podáním. Je zřejmé, že Adam Viktora nastudování pevně uchopil a že pečlivě vybraní a hlasově „sladění“ sólisté (nejvíce prostoru má Gabriela Eibenová ) a přesvědčivý sbor přesně následují jeho záměry. Snad místy zní poučená interpretace až téměř afektovaně. Výkon však činí mimořádně plastický dojem, vyzdvihuje obsah zhudebněného textu, uplatňuje dynamiku velké šíře a odstíněný výraz, zejména v místech s dramatickou vervou, někdy snad až příliš (pro některé sólisty) chvatných. Ensemble Inégal, který má na kontě již několik objevných nahrávek, je dokladem toho, že od devadesátých let mají naše soubory stále rostoucí profesionalitu a ti nejlepší dokonce nejsou výlučnými specialisty na jedno stylové období.

Jana Slimáčková

TIP Harmonie

Jan Dismas Zelenka patří k největším zjevům evropského hudebního baroka. Jeho tvorba je natolik osobitá, že ji lze podle jejích charakteristických rysů rozpoznat na první poslech; skladatel je vynikající melodik, působivě pracuje s textem, brilantně využívá barevné nástrojové efekty, vytváří neustálé napětí, které ústí v katarzi stejně účinnou, jako při poslechu vrcholných děl Bachových nebo Händelových. Zajímavých CD záznamů Zelenkových skladeb u nás vzniklo v posledních dvou desetiletích několik. Ensemble Inégal k jejich počtu přispěl v roce 2006 výtečnou nahrávkou oratoria Il serpente di bronzo, která v roce 2007 získala ocenění francouzského časopisu Diapason découverte; pozoruhodný je i jeho další zelenkovský CD – Missa purificationis beatae virginis Mariae , ZWV 16, z roku 1733 a Litaniae lauretanae ‚Consolatrix afflictorum‘ , ZWV 151, které Zelenka napsal v roce 1744.

Nová nahrávka Ensemble Inégal je typickým produktem doby, ve které žijeme: před deseti lety by v našich podmínkách snad vznikala s určitými obtížemi (nedůvěru potencionálního vydavatele ve schopnosti souboru, který hraje na dobové nástroje, nebylo možné předem vyloučit), před dvaceti lety byla naprosto nemyslitelná. Je projevem tvůrčí svobody, o které se předrevolučním hudebníkům, kteří se zajímali o starší hudbu, nesnilo. Pozornější pohled do seznamu hudebníků a zpěváků, kteří se na nahrávce podíleli, odhalí řadu jmen těch, kdo neváhali odjet studovat interpretaci starší hudby na prestižní zahraniční vysoké umělecké školy, i těch, kdo přes své mládí mají za sebou pozoruhodnou domácí i zahraniční kariéru právě v tomto oboru. Samozřejmě tu figurují i jména cizí – většina podobných projektů u nás vzniká ve spolupráci se zahraničními hudebníky (zejména, jako je tomu i v tomto případě, hráči na historické dechové nástroje). Špičkovému obsazení odpovídá kvalita nahrávky: orchestr nasazuje určitě a čistě, jasně frázuje, zpěváci zjevně věnují pozornost smyslu a obsahu textu. Sympatické je, že sólisté (Gabriela Eibenová , Hana Blažíková , Petra Noskaiová, Jaroslav BřezinaTomáš Král ) zpívají i sborové části skladeb; sbor je ostatně složen z vesměs renomovaných sólistů a totéž platí i o orchestru. Provedení jednotlivých skladeb nemá žádná hluchá místa, je dynamické a strhující, působí svěže, pozornost posluchače udrží až do posledního okamžiku. Je zjevné, že dirigent nahrávky, umělecký vedoucí Ensemble Inégal Adam Viktora , má vynikající znalosti dobové interpretační praxe i bohaté zkušenosti z práce tohoto druhu. Ensemble Inégal sice vznikl poměrně nedávno (v roce 2000), dnes je však umělecky vyzrálý, preciznost přípravy každého detailu, známá z jeho dalších nahrávek i koncertních vystoupení, je i zde zřetelná.

Technická kvalita nahrávky má výbornou úroveň. Totéž lze říct o pečlivě vypracované sleevenotové studii Václava Kapsy , která je v bookletu vytištěna ve čtyřech jazycích – češtině, angličtině, němčině a francouzštině; její závěr, podtrhující skutečnost, že Zelenkovy litanie nejsou sumarizujícím dílem starého muže, nýbrž že stylově ukazují „daleko dopředu, či spíše nahoru, k nebi plnému hvězd“, naprosto přesně postihuje dojem, jakým na posluchače působí Zelenkův kompoziční odkaz. Pochvalu si zaslouží i v bookletech ne vždy obvyklý výčet zpěváků a hudebníků, kteří se na nahrávce podíleli, i informace o ladění (A = 415 Hz, podle Valottiho) a notových pramenech, použitých pro nahrávání. Vytknout se dají jen jednotlivé detaily: místo fráze „nahrávka realizovaná na autentických nástrojích“ by bylo přiměřenější uvést, že se jedná o dobové nástroje a jejich kopie. Jako celek však působí toto CD výtečným dojmem; jak Ensemble Inégal a pražské nakladatelství Nibiru, tak soukromý sponzor nahrávky, ing. arch. Hynek Gloser, se tu zasloužili o perfektní umělecký i vydavatelský počin, který bezpochyby vzbudí širokou odezvu odborné i laické hudební veřejnosti.

Michaela Freemanová

HHHHH

Zdá se, že Jan Dismas Zelenka se stal v podstatě erbovním autorem českého souboru Ensemble Inégal a jeho šéf Adam Viktora zvláště vokálně instrumentálním dílům výtečně rozumí. Na recenzovaný disk zařadil dva rozměrné duchovní opusy. O historických souvislostech se jistě zmíní moji kolegové, takže přejdu přímo k meritu věci. Největší pozitiva vidím zaprvé v tom, že zakódování interpretace na úrovni poznání roku 2007 je dramaturgicky mimořádně záslužné, jedná se skutečně o hudební klenoty, zadruhé celková koncepce provedení má mezinárodní parametry, a to především v instrumentální složce, která má úroveň hodnou vysokého ocenění. Projekt byl pečlivě připraven a myslím, že šťastná byla i volba prostoru pro realizaci nahrávky. Provedení není suchopárné, je živé, plné upřímné citovosti. (Jistě to není jen tím, že se jedná o realizační tým s nízkým věkovým průměrem.) Veden asi snahou po odrazu dobových interpretačních pravidel a zvyklostí, nasazuje někde tempa vskutku „vražedná“. A v tom je právě vlastně jediný problém projektu. Sólisté mají vesměs příjemné hlasy, ale jakmile přijde rychlé sólo či ansámbl, tak jsem se nemohl zbavit pocitu, že poněkud „nestíhají“. Ani přátelská kostelní akustika nebyla schopna zamaskovat nedostatečnou synergii v rychlých pasážích a ozdobách, které mají do instrumentální dokonalosti daleko. Příkladem může být třeba Credo z Missy Purificationis . Musím však zdůraznit, že toto vše je viděno prizmatem komparace s evropskou pěveckou špičkou takzvaného autentického provádění barokní hudby. Kdybych slyšel tyto zpěváky v jiné hudbě, možná ne tak technicky komplikované, jako je Zelenka, tak by byl výsledek jistě lepší. Možná řeknete, že hlavní je výraz a sdělování obsahu. Máte pravdu, ale přesto si myslím, že na digitální nahrávce je třeba interpretovat na nejvyšší možné úrovni nejen fráze a hudební struktury, ale i každou notu, každý sled tónů.

Přesto přese všechno je deska pana Viktory značným přínosem nejen pro profesionální hudebníky či hudební labužníky, ale i pro normální lidi, kteří poslouchají srdcem. Setkají se zde s hudbou, která by měla být u nás prováděna podstatně častěji.

Luboš Stehlík

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.