Musica Florea, Musica aeterna, Ensemble Philidor, Boni Pueri, Marek Štryncl – dirigent. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 2000. Vydáno: 2012. TT: 77:12, 78:40. DDD. 2 CD Supraphon SU 4113-2.
Nejnovějším titulem supraphonské řady Music from Eighteenth-Century Prague je reedice nahrávky hudby, kterou Jan Dismas Zelenka napsal k jezuitské školské hře Melodrama de Sancto Wenceslao (dnes nejčastěji uváděné pod názvem Sub olea pacis et palma virtutis ), provedené v pražském Klementinu u příležitosti korunovace císaře Karla VI. českým králem v roce 1723. Poprvé vyšla tato nahrávka roku 2002, dva roky poté, co byla hra ve stejném obsazení uvedena ve Vladislavském sále Pražského hradu. Od doby jejího vzniku šlo o teprve třetí představení (podruhé byla inscenována v roce 1938 jako součást doprovodného programu výstavy, věnované pražskému baroku). Průvodní slovo do bookletu původního CD napsal brněnský zelenkovský specialista Vratislav Bělský, jenž ve svém textu upozornil na skutečnost, že Zelenka použil část hudby ke hře ve svém Te Deum, ZWV 145 , i na to, že provedení Sub olea pacis zřejmě bylo vrcholem skladatelova kompozičního a společenského uplatnění: v Drážďanech, kde tou dobou působil u královského dvora jako kontrabasista a autor duchovní hudby, se mu podobného úspěchu nikdy nepodařilo dosáhnout. V současné době víme, že Zelenkova pozice v Drážďanech byla silnější, než se v minulosti předpokládalo; mimo jiné to dokládá nedávno objevená báseň Johanna Gottloba Kittela z roku 1740, opěvující členy drážďanské dvorní kapely (Zelenka je tu oslavován jako znamenitý virtuos, těšící se světové pověsti). Rovněž je dnes známo, že Zelenka zakomponoval hudbu Sub olea pacis i do dalších svých skladeb (velikonoční a vánoční moteta ZWV 171, 172 a 161). Připomíná to text bookletu, vydaného k reedici nahrávky, jehož autorem je hudební historik Václav Kapsa , který se na řadě Music from Eighteenth-Century Prague podílí zásadním způsobem – nejen jako autor průvodních slov, nýbrž a především jako objevitel kompozičně mimořádně cenných skladeb, jež obohatily repertoár domácích i cizích specialistů na historicky poučenou interpretaci starší hudby o dříve neznámou tvorbu (Brentner, Reichenauer, Jiránek). V bookletu z roku 2002 figuruje Václav Kapsa stále ještě jako barokní flétnista (v té době jeden z našich nejlepších). Pozoruhodné byly a jsou i kariéry dalších členů „spojených orchestrů evropských“, které se podílely jak na provedení Sub olea pacis, tak i na CD – české Musiky Florey a chlapeckého sboru Boni pueri , slovenské Musiky aeterny , francouzského Ensemble Philidor ; sóla pro předchůdce klarinetu chalumeau nahrál umělecký šéf basilejského souboru Amphion Bläseroktett Christian Leitherer , sólisté byli z Čech, Maďarska, Polska a Rakouska (Anna Hlavenková, Noemi Kiss, Markus Forster, Jaroslav Březina, Adam Zdunikowski, Aleš Procházka ). Pravděpodobně nejzajímavější postavou tu je vedle Václava Kapsy Václav Luks , který na nahrávce Sub olea pacis vystupuje jako jeden ze dvou varhaníků a cembalistů; dnes je uměleckým vedoucím Collegia 1704, které má za sebou řadu vlastních vynikajících projektů.
Nahrávka Sub olea pacis za víc než deset let od svého vzniku v ničem nezestárla. Je zajímavé si připomenout, že už roku 2000 byli naši specialisté na starou hudbu na světové úrovni; je skutečným potěšením si znova poslechnout záznam tohoto tehdy i dnes raritního uměleckého počinu (raritního i co do tehdejšího věku dirigenta Marka Štryncla, který Musiku Floreu založil v roce 1992 ještě jako student teplické konzervatoře) – a povšimnout si nenápadné poznámky na obalu reedice: Cannes Classical Award 2003: nahrávka získala na světovém gramofonovém trhu jedno z nejvyšších možných ocenění. S výjimkou rozdílných textů v bookletu jsou originál i reedice shodné; doprovodné texty vyšly ve čtyřjazyčné mutaci (angličtina, němčina, francouzština, čeština), libreto v první verzi bookletu v pěti jazycích, včetně původní latiny, v reedici, vzhledem k novému, zrcadlovému uspořádání textu, byla vypuštěna francouzská mutace. Na CD I je jako bonus připojeno ve formátu PDF faksimile libreta původního tisku Sub olea pacis, uloženého v Národní knihovně v Praze. Reedici nahrávky Melodrama de Sancto Wenceslao lze vřele doporučit každému diskofilovi – jak kvůli Zelenkově hudbě, tak jako pozoruhodný dokument toho, k jak vysoké interpretační kvalitě dokázali naši mladí hudebníci dospět za relativně krátkou dobu ve svobodném prostředí v oboru, kterému domácí hudební establishment ještě dlouho po roce 1989 nepřál, zatímco dnes o správnosti tohoto směru ani u nás už žádné pochybnosti nevládnou.
Body: 5 z 6
