Vybraná Zelenkova duchovní díla představují široký charakterový i výrazový rozptyl. Můžeme se v nich kochat složitě vypracovaným kontrapunktem, závažnými sborovými party i koncertantní odlehčeností, semi-recitativy a brilantně vypracovanou vokální složkou. Litanie byly určeny pro procesí Božího Těla a Zelenka jejich text rozdělil do 11 úseků se zajímavě řešenými litanijními „refrény“ Smiluj se nad námi , Prosíme tě, vyslyš nás a Vysvoboď nás, Pane . Třídílná antifona (s třídobým středním dílem) Regina caeli laetare zaslouží pozornost svým neobvyklým obsazením pro tři vyšší hlasy a uvedením chorálního cantu firmu nad instrumentální basovou linkou. Další mariánská antifona Salve Regina je zřejmě pouze Zelenkova úprava skladby neznámého autora, kterou si skladatel opsal. Původní obsazení, kdy sólový soprán doprovázely dvoje housle, rozšířil o koncertantní flétnu a hoboj, který v několika místech ještě zdvojuje. Officium Defunctorum vzniklo v roce 1733 v souvislosti se smrtí Augusta Silného (podobně jako rozsáhlé Requiem D dur ). Skládá se ze 13 dílů, na nahrávce jsou uvedeny pouze čtyři: invitatorium a tři lekce. Sólové lekce pro soprán, tenor a alt ukazují, jak si Zelenka pohrál v komorním obsazením s barvami nástrojů (například použití sopránového chalumeau). Závažné a dramatické Invitatorium pro sólo (kontratenor) a sbor je rozděleno do mnoha úseků, jeho ponurá nálada (navzdory převážně optimistickému textu ) je umocněna například sforzandy ve vstupní části či pozdějšími „hrozivými“ ostinaty smyčců.
Interpreti, jejichž jména nejsou posluchačům nijak neznámá, zaručují a zde také potvrzují svou kvalitu. Vynikající The King's Consort s lehkostí sobě vlastní tvoří nenápadně nápadné podhoubí, vystupují do popředí, aby předvedli svou pečlivě propracovanou a zcela přirozeně znějící artikulaci. Sólisté byli vybráni pro tento projekt velice moudře (snad až na poněkud opotřebovaně znějící bas Michaela George – zpívá pouze v Litaniích): měkce „anglický“ soprán Carolyn Sampson skvěle padne k podobně oblému kontratenoru Robina Blaze , barevné spektrum doplňuje ostřejší, „agresivněji“ (průrazněji) znějící tenor Jamese Gilchrista a vyrovnaný bas Petera Harveye . Sopranistka se skvěle ujala především náročného partu v pětidílné – hlas nijak nešetřící – Salve Regina , kde si vyhrává s mini-echy, pracuje s přirozeným chvěním svého hlasu i vědomě používanými rovnými tóny a samozřejmě i nezbytnou expresivitou. V té jsou ještě výraznější mužští sólisté, zvláště tenorista Gilchrist. K tomu se pochopitelně pojí i vyrovnaně znějící a logicky vedený sbor. Robert King si tedy ke svým více než 70 nahrávacím „zářezům“ může spokojeně přidat další.
Vydavatel: Hyperion / Classic
Stopáž: 73:52
Nahráli: Carolyn Sampson, Rebecca Outram – soprán, Robin Glaze – kontratenor, James Gilchrist – tenor, Michael George, Peter Harvey – bas, Choir of The King's Consort, The King's Consort, Robert King
Body: 5 z 6
