Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční

Anna Hlavenková – soprán, Sylva Čmugrová – alt, Jan Ondrejka – tenor, Roman Janál – bas, Pavel Černý – varhany, cembalo, Český chlapecký sbor Boni Pueri, Pavel Horák – sbormistr, Komorní filharmonie Pardubice, Marek Štryncl – dirigent. Text: Č, A. Nahráno: 8/2011. Vydáno 2011. TT: 72:12. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0142-2131.

Česká mše vánoční kantora a skladatele Jakuba Jana Ryby (1765-1815) se stala tradičním a neodmyslitelným symbolem idyly českých Vánoc. V říjnu představila tento žádaný titul společnost ArcoDiva v novém provedení na stejnojmenném CD, které doplnila pastorálními kompozicemi českých skladatelů období klasicismu. V kapitole bookletu „K interpretaci pastorálních skladeb českých autorů“, jejímž autorem je dirigent Marek Štryncl , jsou shrnuty obecně proklamované zásady a informace k přípravě nahrávky děl. Autograf mše je nezvěstný, dirigent vycházel z nejstarší dochované partitury z roku 1827 a nejasnosti korigoval dle opisu partů z roku 1796, které mají (o trubku a fagot) skromnější obsazení. Své pojetí tedy obhájil nepřesným úsudkem, že se jedná o první „stylově poučenou“ nahrávku, která skutečně respektuje jakousi údajnou „symfoničnost“ sledované verze. Nutno upozornit, že se se zmíněným notovým materiálem konfrontoval již v roce 1998 Robert Hugo se souborem Capella Regia Musicalis při realizaci nahrávky mše pro vydání v rámci Archiv Produktion Deutsche Grammophon, jež vzhledem k zájmu a své kvalitě vyšla před dvěma lety v reedici. Na kolik má dochovaná partitura s titulem „Česká mše Pastorální od Jakuba Jana Ryby pro čtyři zpěwné hlasy s dwěma houslemi a altowiolou, dwěma klarynetama, flauatau a fagotem, 2 c lesnicemi, 2 polnj trauby, bubny, warhany a Kontrabassem“ „symfonický“ charakter, je diskutabilní. Těžiště zvuku Komorní filharmonie Pardubice v provedení Marek Štryncl každopádně položil do plně obsazených smyčců, které znějí kompaktně, dobře artikulují, hrají měkce a s patřičnou lehkostí. V porovnání s Hugovým pojetím, jehož předpisu bližší méně početná skupina smyčců vyznívá průrazností barvitého zvuku jejích autentických nástrojů neméně pronikavě, se pardubickému tělesu celkově hůře prosazuje dechová sekce. Od dostupných nahrávek se Štrynclova liší soustavnou volbou rychlejších temp – pomalým částem tak spíše pomohl, v jiných to není vždy ku prospěchu předsevzaté stylovosti a přednesu (hlavně sboru, viz např. Gloria nebo Graduale). Nahrávání v Domě hudby v Pardubicích přineslo výhodu čitelného zachycení hlasů, jeho studiové podmínky jsou ale ochuzené o přirozenou akustiku prostoru, pro tento typ repertoáru předpokládanou. Opravdové novum přináší Marek Štryncl obsazením čistě chlapeckého sboru Boni Pueri , které hájí tvrzením, že měl Ryba podobný k dispozici. Bohužel zvuk sboru vychází, snad vinou technické práce, zploštěle – chybí mu výraznější špičky i hloubky a trochu větší zřetelnost pohybu jednotlivých hlasů. Zvláštností je použití varhanního pozitivu stavitele Bedřicha Semráda z roku 1753, který je udržován v chodu ručním ovládáním měchů. Posluchač ocení registraci, i když je omezena malým počtem rejstříků. Škoda jen pominutí obsahu zpívaného textu v tenorovém sólu v části Kyrie, kterému by prospěly varhany zaznívající z dálky. Výkony sólistů, sopranistky Anny Hlavenkové , altistky Sylvy Čmugrové a tenoristy Jana Ondrejky jsou technicky přesvědčivé, ale výrazově spíše uměřené. Proti nim stojí expresivnější a hlasově objemnější projev barytonisty Romana Janála , který svůj part pojal se slyšitelným nadhledem a vtiskl mu rozšafnou osobitost. Repertoár CD doplňují dvě méně uváděné Rybovy pastorely „Milí synáčkové “ a Chvalozpěv při vánoční slavnosti narození Krista Pána „Hej, hej, bratři“ , které jsou prostřídány Sinfonií pastorale D dur op. 4 č. 2 Jana Václava Antonína Stamice a Sinfonií pastoralis in D Václava Pichla. Grafické řešení bookletu je konvenční, na zadní straně působí poněkud rušivě reklama na další CD z produkce agentury, z praktického hlediska by uživatelé jistě uvítali čísla tracků na zadní straně obalu. Nové CD bude vítaným obohacením každých Vánoc, nicméně není pro řadu nedotažeností mimořádným vydavatelským počinem.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: