pátek, 7. leden 2011

J. J. I. Brentner - Concertos and Arias

Napsal(a) 

J. J. I. Brentner - Concertos and Arias J. J. I. Brentner - Concertos and Arias

Hana Blažíková – soprán, Collegium Marianum, Jana Semerádová. Produkce: J. Semerádová, M. Vlčinský. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 6/2003, 9/2005 a 5/2009, kostel P. Marie Andělů, Praha. Vydáno: 2009. TT: 60:34. DDD. 1 CD Supraphon SU 3970-2.

Pozornosti všech skutečných příznivců kvalitní české hudby by neměla uniknout nová tematická řada vydavatelství Supraphon. Na deskách i v bookletu je sice uváděna pouze anglicky Music from Eighteenth-Century Prague, což je skutečně politováníhodné, ale třeba je to test vnímavosti domácího publika. Spoléhat se, že Jan Josef Ignác Brentner (1689 – 1742) je Čechům již dobře znám, by bylo jistě příliš optimistické, třebaže jeho hudba v posledních 10 letech zaznamenala díky mladé generaci hudebníků a muzikologů značné oživení. Bez nadsázky lze říci, že tento skladatel patřil k nejuznávanějším domácím autorům první třetiny 18. století, a předkládaná nahrávka dělá jeho hudbě i vkusu starých Pražanů čest. O životě skladatele moc známo není, laskavé čtenáře odkazuji na zasvěcený průvodní text Václava Kapsy a pouze připomenu, že Brentner byl činný v duchovní i světské hudbě, kde zanechal jako jeden z mála tištěnou sbírku instrumentální koncertantní hudby, nejstarší svého druhu od českého autora. Celá tato sbírka – Horae pomeridianae z roku 1720 – čítá šest koncertů (osobité formy) pro různé obsazení – všechny jsou rovněž zaznamenány na recenzované desce. Někteří mohou tyto snímky znát ze dvou desek souboru Collegium Marianum Hudba barokní Prahy I a II, což ale byly velmi nízkonákladové tituly, na trhu dnes prakticky nesehnatelné. Kompilace Brentnerových skladeb do jednoho titulu je tedy namístě vnímat jako záslužný a snad i ekonomicky efektivní krok. Zaslouží si to jak kvalita Brentnerovy hudby, tak interpretace Collegia Mariana, které patří k tomu nejlepšímu, co na poli staré hudby může domácí scéna nabídnout. Pod vedením Jany Semerádové ožily jednotlivé koncerty v celé své kráse a specifičnosti – můžeme obdivovat krásnou kantilénu pomalých vět, dobře vystižená gesta tanců, pikantnost capriccií včetně nápadité instrumentace interpretů, to vše v hudebně nesmírně vytříbeném a precizním nastudování. Instrumentální kusy jsou proloženy čtveřicí skladeb vokálních. Kromě závěrečného „encore“, graduale Tu es Deus od Šimona Brixiho, se jedná o duchovní árie z první Brentnerovy sbírky, Harmonia duodecatometria, op. 1 (1716). Také tyto skladby můžete znát ze zmíněných starších snímků, árii O Deus, ego amo Te však tentokrát na nahrávce najdete v novém provedení sopranistky Hany Blažíkové , jejíž výkon je drobnou, ale půvabnou ozdobou celé nahrávky.

Body: 5 z 6

Marc Niubò

Ředitel Ústav hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.