Ivan Myslikovjan & Raven: Harmonie

Celý projekt má být hudební reflexí různých míst na zeměkouli z pohledu evropského hudebníka. Zvukový základ tvoří – jak ostatně bývá Ravenovým zvykem – jakési minimalistické ostinato harmonicky zakotvené v poměrně omezeném harmonickém ambitu a podepřené hutnými syntezátorovými plochami. Nad extrémně dlouhými a neproměnnými harmonickými ostinaty se „vznáší“ saxofonové improvizace (nebo snad vykomponované party?) Ivana Myslikovjana , které v mnohém připomínají styl Jana Garbareka improvizujícího na repertoárové kusy evropského středověku a renesance v podání Hilliard Ensemble. Rytmus jednotlivých skladeb je vlastně identický a totožný s téměř všudypřítomným minimalistickým syntezátorovým rastrem. Často se opakující figury v saxofonovém partu jsou snad záměrem, působí však spíše jako z nouze ctnost – jak má totiž chudák saxofonista improvizovat nad extrémně dlouhými plochami střídajícími dva základní harmonické stupně a v rámci neměnného rytmického rastru?

Umím si snad představit, že by tento hodinový projekt byl scénickou hudbou k jakési „esoterické“ projekci. Prezentovat však tuto hudbu jako „nevšední hudební zážitek“, tedy – přetlumočeno – jako suitu hudebních skladeb, které se vyznačují výjimečnými kompozičními a interpretačními parametry, je dost odvážné tvrzení. Snad by tak bylo lépe, kdyby ona věta v komentáři k bookletu byla vypuštěna, album bylo prezentováno a prodáváno jako docela dobrá relaxační hudba a Raven se v autorské tvorbě raději vrátil ke svým poměrně ojedinělým textům a jejich specifické expresivní a sentimentálně melancholické interpretaci.

Vydavatel: Music Vars

Body: 1 z 6

Sdílet článek: