booklet
Jádrem reprezentativního kompletu nahrávek našeho světoznámého klavíristy jsou vzácné snímky, které vyšly ve Spojených státech na gramofonových deskách mezi lety 1962 - 1970. Doplňují je tři nahrávky tuzemské, dvě z roku 1963 a jedna z roku 1990.
Ivan Moravec se nám zde představuje jako pianista nejvyšších kvalit. Ke každému dílu přistupuje neopakovatelným způsobem, v němž se intelekt a fantazie pojí s vynikající nástrojovou technikou. Při poslechu ani na chvíli nepochybujeme o tom, že Ivan Moravec ví o každém tónu, ví přesně, odkud přichází a kam dále směřuje. Je požitkem sledovat, jak staví hudební fráze a graduje jednotlivé skladby. Většina skladeb tohoto kompletu patří k nejslavnějším v klavírním repertoáru. Přestože jsme je slyšeli mnohokrát, při hře Ivana Moravce máme co chvíli pocit, že je slyšíme poprvé - natolik je jeho podání zajímavé a osobité. Mozartova hudba nejen křehce a průzračně jiskří, ale ve
Fantazii c moll K 475 a v
Sonátě c moll K 457 - s nádherně vyzpívanou volnou větou - uslyšíme místa tak tajuplná, že nás až zamrazí. Svět "sám pro sebe" představují sonáty Beethovenovy. Úvod
"Patetické" postavil Ivan Moravec na vyhrocených "romantických" dynamických kontrastech, brilantní nátryly a střídmá pedalizace první věty převedou pak překvapivě výraz celého díla na naprosto jiné roviny - nejspíš blízké Mozartovi - a finální věta zaujme nezvyklou dávkou melancholie. První věta
"Mondscheinsonaty" je tak plná napětí a očekávání, že působí spíš jako introdukce k větám následujícím. Druhá věta zní jako lidová písnička (její "lidovost" je podtržena zdůrazněnými basy), takže centrem sonáty se stává věta finální, s efektním tepáním basů v levé ruce, které jako by ji neustále poháněly vpřed.
Sonáta e moll op. 90 připomíná pohádkové vyprávění s jemnými dynamickými a barevnými odstíny a patří k nejkrásnějším v celém kompletu. Ten vrcholí bezpochyby Chopinovými
Baladami, jež Ivan Moravec nahrál v roce 1967. Klavírista jim vtiskl nádhernou básnickou podobu, okouzlující barvami a skvěle propracovanými tempovými změnami. Skladby, které nalezneme na disku s francouzskou hudbou, představují Ivana Moravce ve dvou krajních výrazových polohách: na jedné straně stojí monumentální Franckova skladba
Preludium, chorál a fuga, jež v Moravcově podání připomíná gotickou katedrálu, v níž vše vychází z jediného architektonického motivu a "vše souvisí se vším". Proti monumentalitě Franckově stojí na opačném pólu hudba impresionistů: Ravelova
Sonatina, Debussyho suita
Pour le piano a výběr z
Preludií. Ivan Moravec ovládá barvy impresionistické klavírní palety opravdu nedostižně. Naprosto nezapomenutelným zážitkem je jeho
Ohňostroj - brilantní, efektní a s gradací tak dokonale vystavěnou, že jej můžeme považovat za symbolické finální číslo celého kompletu.
Vynikajícím nahrávkám se v tomto případě dostalo také vynikajícího textového a grafického vybavení s detailní dokumentací, věcnými, zasvěcenými a jazykově nesmírně kultivovanými průvodními texty, kvalitními překlady, jednotným a do poslední tečky promyšleným a dotaženým grafickým zpracováním. S tak profesionálním redakčním přístupem se nejen u našich, ale i u renomovaných zahraničních firem setkáváme jen velmi vzácně. Jako editor je pod tímto náročným projektem podepsán Vít Roubíček. Jeho redakční práce patří už řadu let ke špičce ve svém oboru a za přípravu tohoto kompletu by si určitě zasloužil jeden "Tip Harmonie" navíc.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 69:14 + 74:33 + 64:05 + 70:17
Body: 6 z 6 - tip Harmonie
