úterý, 7. květen 2002

Ivan Moravec: Live in Prague - Haydn, Janáček, Chopin, Debussy

Napsal(a) 

booklet booklet
Na záznamu recitálu Ivana Moravce z Pražského jara 2000 uslyšíme tohoto proslulého klavíristu v dílech čtyř skladatelů naprosto rozdílného stylového zaměření. Zahajuje jej Haydnova Sonáta D dur Hob. XVI:37, jedna z nejhranější klavírních skladeb autorových. V podání Ivana Moravce je toto známé dílo mimořádným zážitkem. Jiskřivé, hravé a plné vtipných hudebních nápadů musí okouzlit i ty nejnáročnější klavírní labužníky. Janáčkova Sonáta 1. X. 1905 představuje Ivana Moravce v diametrálně odlišné stylové a výrazové rovině. První věta "Předtucha" získala v jeho podání čistý tvar se zřetelně čitelnou gradací, druhá věta "Smrt " fascinuje přízračným a majestátním klidem, s nímž klavírista vede posluchače k tragickému vrcholu. (Podivuhodná pedalizace této věty by si zasloužila samostatnou studii.) Janáčkův cyklus V mlhách "vyzpívává" Ivan Moravec něžně jako lidové písničky, ale zaposloucháme-li se pozorněji, užasneme, jak dokáže zvukově uplatnit nesčetné zvláštnosti Janáčkovy osobité klavírní stylizace. Recitál uzavírá posledních osm čísel Chopinových Preludií. O Moravcově pojetí Chopina nelze než opakovat, že patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžeme dnes v tomto oboru slyšet. Pianista to ostatně dokazuje i v přídavcích - dvou Chopinových mazurkách. Zvláště Mazurka a moll plyne tak nadčasově v imaginárním prostoru mezi snem a rozjímáním, jako by směřovala kamsi mimo náš svět. O tom, že poetika Moravcovy klavírní interpretace těží nejen z hudby, ale i z toho, co je "za hudbou", svědčí také Debussyho Ondine, jež zazněla jako přídavek před Chopinovými mazurkami. Vnímáme ji jako báseň, v níž tóny a slova splývají v průzračné vodní kapky pohádkového příběhu. Není pochyb o tom, že mezi "básníky klavíru" náleží Ivanu Moravcovi jedno z nejpřednějších míst.

Vydavatel: Hänssler Classic / Rosa

Stopáž: 63:29

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.