středa, 26. leden 2005

Iva Bittová, Škampovo kvarteto: Janáček: Moravská lidová poezie v písních, transkripce pro hlas a smyčcové kvarteto Vladimír Godár, úprava Iv

Napsal(a) 

booklet booklet
Iva Bittová , Mužský sbor, Škampovo kvarteto: Pavel Fischer - 1. Housle, Jana Lukášová - 2. Housle, Radim Semidubský - viola, Lukáš Polák - violoncello. Produkce: C.E.M.A. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 4/2004, Dvořákova síň Rudolfina. Vydáno: 2004. TT: 76:22. DDD. 1 CD Supraphon SU 3794-2. Zdánlivě nesourodá Janáčkova sbírka 53 písní je pro jakéhokoliv interpreta tvrdým oříškem. Svým způsobem "zázračná" osobnost Ivy Bittové jej se Škampovým kvartetem úspěšně rozlouskla. Cyklus najednou vyzařuje stovky barev a nálad a budete-li si desku pouštět vícekrát za sebou, tak pokaždé vám v uších uvíznou nové zajímavé detaily. Cokoliv si Bittová vybere, přetaví ke svému obrazu, takže výsledkem je vždy rovnice, v tomto případě Janáček - Bittová, jindy třeba Mozart - Bittová. Její projev není širokospektrální, tedy pro masy; vzbuzuje nadšení a euforii, ale i posměch a odsouzení. Takový bude i její Janáček. Já osobně jsem zůstal někde uprostřed. Některé písně mě doslova nadchly, u jiných bych dal přednost pojetí Magdaleny Kožené nebo Dagmar Peckové. Každopádně je Bittová provokujícím životodárným živlem, který janáčkovská interpretace potřebovala. Její nahrávky i její vlastní skladby však mají jedno specifikum, které ji odlišuje od Janáčka. Zatímco jeho díla, jakkoliv svérázná, jsou nadčasová a mohou je úspěšně provádět lidé po celém světě řady generací, projev Ivy Bittové je podle mě nenapodobitelný a nemá pokračování. Proto mě vždy udiví informace o zájmů nakladatelů o vydávání jejích skladeb.

Rovnocenným partnerem je Škampovo kvarteto. Úpravce předepsal jeho členům vyjma sekundistky Jany Lukášové i vokalizaci. Dlužno dodat, že Pavel Fischer je báječný houslista, ale pěveckým výkonům moravských primášů konkurovat nemůže. Deska je však natolik komplexně působivá, že mu to nelze neodpustit.

Stopáž: 76:22

Nahráli: Iva Bittová , Mužský sbor, Škampovo kvarteto: Pavel Fischer - 1. Housle, Jana Lukášová - 2. Housle, Radim Semidubský - viola, Lukáš Polák - violoncello

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.