booklet
Iva Bittová , Mužský sbor, Škampovo kvarteto: Pavel Fischer -
1. Housle, Jana Lukášová - 2. Housle, Radim Semidubský - viola, Lukáš Polák - violoncello. Produkce: C.E.M.A. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 4/2004, Dvořákova síň Rudolfina. Vydáno: 2004. TT: 76:22. DDD. 1 CD Supraphon SU 3794-2. Zdánlivě nesourodá Janáčkova sbírka 53 písní je pro jakéhokoliv interpreta tvrdým oříškem. Svým způsobem "zázračná" osobnost
Ivy Bittové jej se
Škampovým kvartetem úspěšně rozlouskla. Cyklus najednou vyzařuje stovky barev a nálad a budete-li si desku pouštět vícekrát za sebou, tak pokaždé vám v uších uvíznou nové zajímavé detaily. Cokoliv si Bittová vybere, přetaví ke svému obrazu, takže výsledkem je vždy rovnice, v tomto případě Janáček - Bittová, jindy třeba Mozart - Bittová. Její projev není širokospektrální, tedy pro masy; vzbuzuje nadšení a euforii, ale i posměch a odsouzení. Takový bude i její Janáček. Já osobně jsem zůstal někde uprostřed. Některé písně mě doslova nadchly, u jiných bych dal přednost pojetí Magdaleny Kožené nebo Dagmar Peckové. Každopádně je Bittová provokujícím životodárným živlem, který janáčkovská interpretace potřebovala. Její nahrávky i její vlastní skladby však mají jedno specifikum, které ji odlišuje od Janáčka. Zatímco jeho díla, jakkoliv svérázná, jsou nadčasová a mohou je úspěšně provádět lidé po celém světě řady generací, projev Ivy Bittové je podle mě nenapodobitelný a nemá pokračování. Proto mě vždy udiví informace o zájmů nakladatelů o vydávání jejích skladeb.
Rovnocenným partnerem je Škampovo kvarteto. Úpravce předepsal jeho členům vyjma sekundistky Jany Lukášové i vokalizaci. Dlužno dodat, že Pavel Fischer je báječný houslista, ale pěveckým výkonům moravských primášů konkurovat nemůže. Deska je však natolik komplexně působivá, že mu to nelze neodpustit.
Stopáž: 76:22
Nahráli: Iva Bittová , Mužský sbor, Škampovo kvarteto: Pavel Fischer - 1. Housle, Jana Lukášová - 2. Housle, Radim Semidubský - viola, Lukáš Polák - violoncello
Body: 6 z 6 - tip Harmonie
