sobota, 6. červen 2009

Internationale Barocktage Stift Melk 2005, 2006, 2007

Napsal(a) 

Internationale Barocktage Stift Melk 2005, 2006, 2007 Internationale Barocktage Stift Melk 2005, 2006, 2007

(J. S. Bach, Banchieri, Flecha, Gallo, Händel, M. A. Charpentier, Kapsberger, Lasso, Mascitti, Monteverdi, Morley, Mysliveček, Telemann )

Café Zimmermann, I Fagiolini, Huelgas Ensemble, Musica Antiqua Köln, Ricreation d‘Arcadia, La Veneixiana, Vivante. Produkce: Bernhard Trebuch. Text: N, I. Nahráno: live, 5/2007, 6/2006, 5V/2007, Kolomanisaal, Stiftkirche, Melk. Vydáno: 2008. TT: 78:45, 61:26, 79:04. DDD. 3 CD ORF 3034.

Zajímavou nabídku pro všechny opravdové ctitele staré hudby představují nahrávky koncertů jednoho z nejoblíbenějších specializovaných letních festivalů v Rakousku, Internationale Barocktage Stift Melk, na jejichž vydávání, podobně jako v případě vídeňských Resonanzen, se podílí i rakouská rozhlasová a televizní stanice ORF. Přirozenou předností těchto snímků je alespoň částečná konzervace neopakovatelných zážitků živých vystoupení, přínosná je však i dramaturgie. Na festivalových koncertech totiž leckdy zaznívají skladby, které se ne vždy podaří prosadit v nahrávacích studiích, a podobně tak průřez festivalem vybízí k rozmanitější nabídce než tradiční dramaturgie dovoluje. Posluchačům tak přinese mnohdy i něco nového, po čem by třeba ani jinak nesáhli. Nejnovější CD melckého festivalu zahrnuje výběr z koncertů za roky 2005 – 2007 a nabízí poměrně pestrý, nejen barokem omezený repertoár. Na ploše vyměřené této recenzi se není možné věnovat všem skladbám stejně detailně, a proto nabízíme spíše celkový přehled. Za rok 2005 jsou uvedeny dva koncerty: Banchieriho madrigalová komedie Festino v podání známého britského souboru I Fagiolini , v úrovni srovnatelné s jejich slavnou nahrávkou Vecchiho Amfiparnasu. Druhým snímkem je koncert souboru Musica Antiqua Köln , který jako obvykle přinesl výběr více a méně známých děl – tentokrát orchestrální skladby od M. A. Charpentiera, G. Ph. Telemanna, Michele Mascittiho a Domenica Galla. Už jen Mascittiho Passacaglia by stála za doporučení, zajímavé je ale i například srovnání zvuku Charpentierova Koncertu a quattre parties de violes s nahrávkou, kterou Musica Antica Köln vydala v roce 2003 u Deutsche Grammophon. Za rok 2006 jsou uvedeny výběry ze tří koncertů: tenorista Erik Leidel sice nedosahuje dokonalosti svých známějších festivalových kolegů, jeho výběr z raně barokní italské monodie (Kapsberger, Monteverdi) však má potřebnou lehkost a nonšalanci, které k této hudbě neodmyslitelně patří. Vystoupení souboru L‘Orfeo Barockorchestr pod vedením Michi Gaigg je připomenuto velmi působivou Ouverturou Es dur G. Ph. Telemanna a kouskem, který jistě potěší všechny české patrioty – předehrou k jedné z posledních Myslivečkových oper, Olimpiade , interpretovanou s patřičnou brilancí a smyslem pro dramatické kontrasty. Z třetího koncertu je uchován záznam Mše Tous le Regretz Orlanda di Lasso v typickém podání již legendárního Huelgas Ensemble oplývajícího barvami a výraznou dynamikou a odstiňující tak jednotlivé částí mešního ordinaria. Rok 2007 nabízí snad nejpestřejší program. Třetinu disku zaujímá výběr z Monteverdiho Orfea v interpretaci souboru La Venexiana , který nedávno tuto operu v téměř identickém obsazení vydal na CD. Podle recenzentova názoru je Emanuela Galli , přes veškerou svou expresivitu, na tuto roli hlasově příliš těžká; Orfeo Mirka Guadagniniho naopak uchvátí krásnými proměnami témbru, jeho Possente spirito je ale až příliš „esoterické“. V slavném duetu s Apollem (Raffaele Giordani ) se potom ani jeden z pánů příliš nezaskví. Lepší dojem rozhodně zanechává Cembalový koncert J. S. Bacha (BWV 1052), v interpretaci dnes již bachovského experta, souboru Café Zimmermann , v němž pravidelně účinkují nejméně dva čeští umělci – violoncellista Petr Skalka a violonista Luděk Braný . Koncert v jejich podání zní energicky a zároveň jakoby aristokraticky, metafyzicky chladně, což recenzentem rozhodně není myšleno negativně. Dokonalý kontrast rovněž svrchovaného umění představuje drobná hříčka Thomase Morleyho (Now is the month of Maying ) a Flechova Bomba v podání King‘s Singers , kteří si toto představení rozhodně užívají. Závěr snímku tvoří nahrávka dvou velmi rozdílných instrumentálních kousků: Sinfonia B dur od G. F. Händela attaca přecházející do Sonaty in G Dietricha Buxtehudeho. Oduševnělý výkon japonského souboru Ricreation d‘Arcadia nelze než doporučit (několik drobných nečistot v rychlých pasážích jsou nepodstatné záležitosti), a to zejména všem, co se ještě stále domnívají, že kvalitní interpretace evropské hudby vyžaduje západní geny. Celkově lze projektu smysluplně vytknout pouze absenci alespoň stručných informací o interpretech. Vzhledem k tomu, že stránky festivalu (www.barocktage.at) neobsahují sekci historie, a tudíž ani programy starších ročníků, je tento nedostatek skutečně politováníhodný.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.