pondělí, 10. říjen 2011

Ildebrando D’Arcangelo - Wolfgang Amadeus Mozart

Napsal(a) 

Ildebrando D’Arcangelo - Wolfgang Amadeus Mozart Ildebrando D’Arcangelo - Wolfgang Amadeus Mozart

Ildebrando D’Arcangelo – basbaryton, Orchestra del Teatro Regio di Torino , Gianandrea Noseda – dirigent . Text: A, N, F. Nahráno: 6/2010, Teatro di Torino, Sala regia, Turín. Vydáno: 2011. TT: 60:43. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 9297 (Universal Music).

Ildebrando D’Arcangelo (* 1969) patří k nejvyhledávanějším a nejpohlednějším pěvcům současnosti. Jeho basbaryton má neobyčejně krásnou barvu, sílu a expresivitu; D’Arcangelovy herecké schopnosti jsou při dobrém režijním vedení rovněž hodně nadstandardní. Nejvíce je angažován do rolí hudby italského bel canta 19. století a Wolfganga Amadea Mozarta. Právě jemu věnoval svou další desku u DG. Je zde zastoupeno pět operních postav – Leporello, Don Giovanni, Figaro, Hrabě a Guglielmo. Poslední z nich mu sedí podle mě nejvíce a neznám dnes lepšího interpreta této ne zrovna snadné role z opery Così fan tutte . Kupodivu i Hrabě z Figarovy svatby je ve všech parametrech naprosto přesvědčivý. Nejvíce čísel patří Figarovi. I zde je projev samozřejmě na nejvyšší světové úrovni, ale jeho těžký basbaryton není pro tuto roli ideální. Rád jsem si jeho velmi kantabilní interpretaci poslechl, ale výrazově tvárnější pojetí se silnějším akcentem na text jsou mi bližší (Prey, Terfel, Furlanetto aj.). Podobné je to s rolí Dona Giovanniho (Fischer-Dieskau, Hampson).

Kromě árií operních jsou zde tři nádherné árie koncertní – Non so d’onde viene , K. 512, Mentre ti lascio, oh figlia , K. 513, a zvláště Per questa bella mano , K. 612, s obligátním sólovým kontrabasem. To je skutečná perla, kterou bych rád slyšel i na našich pódiích. Všechny zpívá Ildebrando D’Arcangelo skvěle. Pro budoucnost mám jen jednu poznámku. Jakkoliv je jeho hlas skutečně výjimečný, tak vibrato je občas dost bohaté a kdyby se amplituda zvětšovala, tak by to za deset patnáct let (zvláště ve vyšší poloze) už nemuselo být tak příjemné, jako dnes. Nicméně celý mozartovský projekt je díky sólistovi a citlivě doprovázejícímu orchestru zážitkem hodným doporučení.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.