úterý, 12. červenec 2005

Igor Stravinskij

Napsal(a) 

Igor Stravinskij Igor Stravinskij
Monumentum pro Gesualdo di Venosa ad CD annum, Danses Concertantes, Concerto in D, Apollon Musagéte

Stuttgarter Kammerorchester, Dennis Russell Davies. Produkce: Manfred Eicher. Text: A, N. Nahráno: říjen 2002, Liederhalle Stuttgart. Vydáno: 2005. TT: 68:47. DDD. 1 CD ECM New Series 1826 (distribuce 2HP Production).

Dramaturgie nejnovější nahrávky Stuttgarter Kammerorchester za řízení Dennise Russella Daviese je zaměřena na takzvané neoklasické období v tvorbě Igora Stravinského. Tato etapa jeho tvorby byla již mnohokrát diskutována a probírána i v souvislosti s estetikou hudby 20. století obecně. Stravinského výrok "celá hudba je mým revírem a záleží jenom na mně, kde budu lovit" byl mnohým modernistickým kritikům trnem v oku (zřejmě hlavně pro svůj ironizující, dnes bychom řekli postmoderní odstup od tvorby). Oblíbeným autorovým výrazovým prostředkem je parodie, ovšem ve starším, barokním významu tohoto pojmu (parodie jako vytvoření nového díla ze staršího, často velmi různorodého materiálu). V tomto světle samozřejmě působí Stravinského neoklasické skladby stejně nadčasově jako třeba Svěcení jara .

Při poslechu nahrávky jsem si uvědomil ještě jeden aspekt estetiky této hudby, zmiňovaný méně: neotřelá krása, daná fascinací jednoduchými jevy, jako jsou klasické harmonické spoje či tonální melodicko-rytmické motivky, jakási autorská cudnost či skromnost a nechuť omračovat vnějšími efekty či zvukem, ale spíše pobídnutí - podívejte se a poslouchejte, kolik je ve zdánlivé jednoduchosti krásy. Stuttgartský komorní orchestr hraje přesně v tomto duchu. Naprosto přesně, se smyslem pro detailní drobnokresbu (všechna sóla jsou precizní a dokonale artikulovaná), místo dynamických vrcholů je zdůrazněná spíše vnitřní struktura každé hudební plochy. Najdeme zde jak rytmicky lehce a pregnantně formulovaná témata (Variation de Polymnie z baletu Apollon Musagéte ), tak místa fantasticky barevná (závěr první věty Concerta in D , kde souzvuk primů zní jako tichý akord harmonia).

Zvuk smyčců orchestru někdy připomíná autentickou interpretaci (téměř žádné vibrato), přesto nechybí plochy překypující energií (Coda z Apollona ).

Za takovouto nahrávku lze jenom poděkovat - spočinutí a neotřelé krásy je v dnešní době třeba.

Vydavatel: ECM New Series/distribuce 2HP Production

Stopáž: 68:47

Nahráli: Stuttgarter Kammerorchester, Dennis Russell Davies

Body: 5 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.