Horowitz in Hamburg – The Last Concert

(Mozart, Liszt, Schumann, Schubert, Chopin, Moszkowski)

Vladimir Horowitz – klavír. Produkce: Alan Steckler. Text: A, N, F. Nahráno: live, 6/1987, Musikhalle/ Laeiszhalle, Großer Saal. Vydáno: 2008. TT: 73:37. ADD. CD Deutsche Grammophon 477 7558 (Universal Music).

Své poslední evropské turné ukončil třiaosmdesátiletý(!) Vladimir Horowitz 21. června 1987 recitálem v Hamburku. Živý záznam jeho vystoupení pořídilo Norddeutsches Radio, aniž kdo tehdy tušil, že se jedná o poslední Horowitzův koncert vůbec. Unikátní nahrávka ležela od té doby v rozhlasovém archivu prakticky nedotčená a nebyla doposud nikde zveřejněná.

Legendární pianista si pro Hamburk připravil program sestavený ze skladeb svých nejmilejších autorů a hraje je skutečně jedinečně. V Mozartově Rondu D dur K 485 a v Sonátě B dur K 333 uslyšíme tak neuvěřitelné rytmické výkyvy a tak nekonformní práci s dynamikou, že bychom to běžným pianistům zřejmě netolerovali. Ale pod Horowitzovými prsty Mozartova hudba nejen zpívá, ale i dýchá jako člověk. V Lisztově schubertovské parafrázi Soirées de Vienne: Valse caprice č. 6 budeme obdivovat jak vyzrálost pojetí, tak Horowitzovu bezkonkurenční techniku – jeho brilantní pianissimové pasáže jsou prostě úžasné. Schumannovy Dětské scény op. 15 vnímá umělec jako listování půvabnou obrázkovou knížkou, v níž největším magnetem pro dětskou fantazii je „Rytíř na dřevěném koni“ . V této skladbě cyklus vrcholí – Horowitz ji podává strhujícím způsobem, s odpichem téměř jazzovým, aby v následujících číslech postupně zklidňoval celkové vyznění díla až ke smířlivému recitativnímu závěru. V Chopinově Mazurce h moll op. 33/4 hraje Horowitz proti všem zvyklostem basové přiznávky staccatem a suverenita rytmických deformací ve zpěvné střední části této skladby doslova bere dech. Ze závěrečné Polonézy As dur op. 53 alespoň jeden detail za všechny: nástup hlavního tématu po introdukci předepsal skladatel ve forte a všichni klavíristé jeho předpis respektují. Horowitz ovšem hraje toto místo v pianu! Neméně působivé a originální jsou i oba přídavky – Schubertův Moment musical f moll D 780/3 a bravurní Enticelles op. 36/6 Moritze Moszkowského. Jen málokterý umělec přistupuje k interpretaci s takovou tvůrčí svobodou jako Vladimir Horowitz (a jen málokterý si to samozřejmě také může dovolit). Dokázal své posluchače vždy okouzlit i fascinovat, a ani jeho poslední recitál nebyl výjimkou.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: