neděle, 5. duben 2009

Henryk Szeryng: Niccolo Paganini - Henryk Szeryng: Great Artists in Prague

Napsal(a) 

Henryk Szeryng: Niccolo Paganini - Henryk Szeryng: Great Artists in Prague Henryk Szeryng: Niccolo Paganini - Henryk Szeryng: Great Artists in Prague

Henryk Szeryng: Niccolo Paganini - Henryk Szeryng: Great Artists in Prague Henryk Szeryng: Niccolo Paganini - Henryk Szeryng: Great Artists in Prague
HHHHH

Henryk Szeryng

Niccolò Paganini

Houslové koncerty č. 1 D dur op. 6 a č. 4 d moll

Henryk Szeryng – housle, London Symphony Orchestra, Alexander Gibson. Produkce: Vittorio Negri. Text: A, N, F. Nahráno: 6/1975, Brent Town Hall, Wembley, Londýn. Vydáno: původně Philips Classics, reedice v PentaTone 2007. TT: 61:26. SACD – DSD. CD PentaTone PTC 5186 178 (distribuce Euromusica).

HHHH

Henryk Szeryng

Great Artists in Prague

Bach: Partita E dur, BWV 1006. Beethoven: Sonáta č. 7 c moll, op. 30/2. Brahms: Scherzo c moll, WoO 2, Uherský tanec č. 17 fis moll. Saint-Saëns: Introdukce a Rondo capriccioso a moll. Sarasate: Zapateado č. 6 ze Španělských tanců, op. 23

Henryk Szeryng – housle, Marinus Flipse – klavír. Text: Č, A. Nahráno: live 3. 6. 1968, Rudolfinum Praha. Vydáno: 2006. TT: 64:02. ADD. CD Radioservis CR 0341-2 131.

Přestože Paganiniho koncerty již dávno nejsou nejtěžšími koncertantními kusy v houslové literatuře, tak stále u většiny hráčů vzbuzují respekt. Problémem není zahrát všechny noty, ale být technicky a výrazově tak vysoko, aby byl výsledek v každé frázi naprosto transparentní, zářivě virtuózní a hlavně mimořádně muzikální. Paganiniho koncerty nejsou zrovna obsahově nějak výjimečně hluboké a my je nechtěně vnímáme optikou zkušenosti s pozdějšími díly Brahmse, Čajkovského, Dvořáka, Prokofjeva či Šostakoviče. O to těžší je pozice sólisty, aby posluchače zaujal a nabídl osobité spojení efektní techniky a italské melodiky. Henryk Szeryng (22. 9. 1918 – 8. 3. 1988), původem Polák, od roku 1946 naturalizovaný Mexičan, toho dosáhl v míře vrchovaté. Byl to umělec, který měl nejen rád přímý kontakt s posluchačem, ale velmi rád byl hostem gramofonových studií. Řada jeho nahrávek jej přežila, přičemž na vrcholu září referenční komplet Bachových sólových sonát a partit; recenzovaný Paganini mezi ně určitě patří. V 70. letech jeho kariéra kulminovala a nahrávka dobře zapadá do dynamické etapy jeho života. Traduje se, že paganiniovským interpretům vládla trojice Ruggiero Ricci – Yehudi Menuhin – Jasha Heifetz. Henryk Szeryng se jim však přinejmenším vyrovnal. Nejvíce asi oceňuji, že skvělou techniku dal záměrně do služeb celkovému výrazu. Navíc záznam vysoko převyšuje úroveň tehdejších nahrávek. To je patrné i v konfrontaci se záznamem Szeryngova recitálu na Pražském jaru, jenž má do dokonalosti mnohem dál. Jistě záznamu z původní matrice prospěla i technika DSD (Direct Stream Digital).

Pražskojarní titul Radioservisu je na rozdíl od titulu PentaTone, jenž je jako celek aktuální, hlavně vzácným dokumentem pro sběratele. Szeryng, který byl poměrně častým hostem našeho největšího hudebního festivalu, hrál tehdy v pohnutém jaru 1968 ve velmi dobré formě. Osobně bych dal na první místo Bachovu Partitu E dur . Dramaturgicky přínosné bylo tehdy zařazení Brahmsova Scherza , které se u nás moc nehrálo, a velmi efektní byl Saint-Saëns. Marinus Flipse (1908 – 1997) byl výborný pianista, je však třeba připomenout, že nejlepším Szeryngovým klavírním partnerem byla Ingrid Haebler (dodnes živé nahrávky Beethovenových a Mozartových houslových sonát pro Philips Classics).

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.