středa, 26. únor 2003

Helmut Lachenmann: Schwankungen am Rand Mouvement (vor der Erstarrung) "...zwei Gefühle", Musik mit Leonardo

Napsal(a) 

booklet booklet
"Objevování nového zvuku, nebo dokonce nových zvukových ploch (soundscapes), je vždy vzrušující, stimulující zkušenost. Ta však neotvírá skladateli pouze nový tvůrčí ráj: v prvé řadě generuje problém. Pokud zůstane u fascinace, která nebude následována přísnou kritickou reflexí, povede to spíše k nudě, než k novým zvukovým horizontům. Jde tak zejména o permanentní otevírání našeho sluchového vnímání a ne primárně o jakousi botanickou zálibu v prozkoumávání nových druhů zvuku." Tato Lachenmannova slova bychom mohli vnímat jako motto celého alba. Vypovídají mnohé o ráciu skladatele, o skladbách na albu nahraných a snad také o jakémsi zvláštním racionálním odstupu autora od svých skladeb, který se nad nimi vznáší.

Tři autorovy skladby jsou řazeny chronologicky a vznikaly v rozpětí let 1974 - 1992. Přesto lze obsah zmíněného motta vnímat ve smyslu zastřešujícího autorského přístupu, který se promítá nejen do autorského formování hudebního materiálu, ale v případě zvukové realizace i do specifického přístupu k nahrávání a digitální editaci. Asi není náhodou, že album vznikalo v koprodukci Hessischer Rundfunk - rozhlasový způsob práce ve stereofonní bázi a ve zvukové artikulaci hudby i slova (to v případě skladby "...zwei Gefühle... ") je silně ovlivněn - řekněme - radiofonickým myšlením spadajícím do oblasti ars acustica. Tisíce drobných zvukových událostí, bizarních artikulací, ruchů, šumů, perkusivních úderů a podobně před námi poskakují ze strany na stranu, hlas recitátora slyšíme chvilku ve velkém prostoru, najednou však zcela blízko a detailně. Tento styl práce se zvukem přitom na sebe podle mého názoru nestrhává příliš pozornosti. Je jasné, že se ve všech třech případech jedná o skladby koncertní, instrumentální a že jejich podoba, v níž je vnímáme na tomto albu, je vlastně jakousi "interpretací na druhou". Není to jen zachycení špičkové koncertní interpretace špičkového ansámblu. Album je uceleným zvukovým konceptem, který je neopakovatelný a který má smysl pouze ve vztahu k tomuto médiu. V tomto smyslu vnímám obecně album jako producentsky vizionářské.

Říkat cokoliv o Ensemble Modern a dirigentu Peteru Eötvösovi je "marné". Tato interpretační konstelace je prostě světovou špičkou bez nutného dalšího komentáře. Ve výše naznačeném smyslu oné "interpretace na druhou" zde navíc pravděpodobně vzniká nárok na trochu posunuté vnímání - byť neoddiskutovatelných interpretačních kvalit, které je třeba slyšet v těsné symbióze se skvělou prací a představivostí na úrovni zvukové editace a režie. V takto nastaveném úhlu pohledu je možné Lachenmannovo album v kontextu nahrávek soudobé hudební tvorby vnímat doslova jako přerodové.

Vydavatel: ECM New Series / 2HP Production

Stopáž: 72:58

Nahráli: Ensemble Modern, Peter Eötvös

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.