úterý, 10. srpen 2004

Heinrich Ignaz Franz von Biber: Harmonia artificioso-ariosa

Napsal(a) 

booklet booklet
Osobnost H. I. F. von Bibera (1644 - 1704) netřeba čtenářům HARMONIE představovat (viz portrét skladatele v HARMONII 7/2004), stejně tak soubor Musica Antiqua Köln a jejího vedoucího Reinharda Goebela . Všichni zúčastnění se na nahrávce potkávají coby jubilanti, kromě dvojitého biberovského výročí slaví jmenovaný soubor 30 let od svého založení a Goebel 25 let od podepsání smlouvy s labelem Archiv Produktion. Souhrou těchto okolností vznikl ambiciózní projekt, jehož příprava trvala podle Goebelových slov třicet let. Celou tu dobu se zabýval coby hráč i badatel Biberovými sedmi triovými partitami, jež vyšly roku 1696 pod názvem Harmonie artificioso-ariosa . Dílo, které ovlivnilo přinejmenším Telemanna (v Kvartetu g moll pro flétnu, housle, violu da gambu a continuo použil dva motivy z Allemande Biberovy IV. Partity ), zasáhlo svým působením i do přítomnosti, Goebela "fascinovalo už od mládí," jak sám uvádí, a jistě nejenom jeho. Partity, jím označené za Biberovo "hudební krédo" srovnatelné s Bachovou Hudební obětinou , skutečně fascinující jsou. Nejen kompozičně, ale i podobou, jakou jim Musica Antiqua Köln vtiskla.

Tito umělci jsou s barokní hudbou už natolik srostlí, že můžeme směle hovořit o vyrovnaném partnerství s autorem, jako by byli Biberovou prodlouženou rukou, interprety v pravém slova smyslu. Notový zápis je jim "návodem", co dokážou v rámci jedné uzavřené jednotky - taktu vytvořit a jak umí její obsah rozpohybovat, aniž by se jim skladba rozpadala pod rukama, je obdivuhodné. Spletitý kontrapunkt, jen málo míst, kde se lze opřít o barokní "pulzaci" zvládají zcela bravurně, nemluvě o vysoké technické zdatnosti obou houslistů (v Partitě h moll zazní violini piccoli, v Partitě C dur violy d'amore), jejichž party jsou svými místy skoro až zběsilými virtuózními nároky zcela vyrovnané. Posluchač může být svědkem úžasného tvůrčího procesu, který nelze vstřebat napoprvé, stále má co objevovat, dočká se zvratů i překvapení.

Je více než zřejmé, že Reinhardu Goebelovi - a nejen jemu - přineslo třicetileté čekání růže, jejichž omamná vůně hned tak nevyvane.

Vydavatel: Universal Music

Stopáž: 48:46 + 48:53

EAN: 0028947496526

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.