booklet
Na první pohled by se zdálo, že anglický hráč na barokní housle
John Holloway se v loňském (respektive předloňském) roce upsal dvěma vydavatelstvím k uskutečnění nahrávky sonát H. I. F. Bibera. V případě firmy ECM tomu tak skutečně bylo, Virgin Veritas však vydala třináct let starou nahrávku. Nejedná se o identický repertoár, a proto oba předkládané tituly spojují jen osoby skladatele a hlavního interpreta, dále kompletnost obou nahraných sbírek a nástrojové obsazení. Starší nahrávka přináší Biberovy
Růžencové sonáty - sbírku známou, interpretačně i posluchačsky vděčnou, podepřenou "programem" ze života Ježíše Krista a jeho matky, Panny Marie. Druhý titul obsahuje šest Biberových houslových sonát, z nichž čtyři pocházejí ze slavné, roku 1681 výpravně vydané sbírky, jakéhosi kompendia skladatelovy houslové techniky, a zbylé dvě existují pouze v rukopisech. Všechny zmíněné sonáty mají společný virtuózní charakter houslového partu a pouze podpůrnou funkci nenáročného bassa continua. Přestože se zde střídají tóniny, přelaďují se struny, díky čemuž můžeme obdivovat dvojhlasé houslové pasáže, a mění se tempa, jedna či dvě hodiny poslechu jsou v obou případech dosti náročné. V těchto experimentálních virtuózních kouscích velmi záleží jak na zajímavé interpretaci sólisty, tak na pojetí doprovodu. Nutno konstatovat, že John Holloway se blýská svými výkony na obou nahrávkách a až na drobné detaily nelze hledat velký rozdíl v interpretačním pojetí či technice v časovém odstupu, který je od sebe dělí. V případě Růžencových sonát měl však šťastnější ruku ve volbě continua. Uvedený soubor
Tragicomedia (loutna, chitarrone, viola da gamba, lirone, harfa, regál) i varhaník a cembalista
Davitt Moroney vytvářejí témbrově i stylově velmi pestrý protiklad k náročné hře houslí. Jednotlivé sonáty i jejich věty jsou tak mnohem více odlišeny než u stále se opakujícího continua na mladší nahrávce. Moroney však v komentáři volbu varhan a cembala zdůvodňuje jako nejautentičtější pro kroměřížskou praxi, z níž Biber vzešel. Proto je nutné jeho rozhodnutí respektovat a předchozí věty vnímat jako povzdechnutí posluchače, nikoli autentika. Určitě jsou však obě nahrávky zajímavým a kvalitním prostředkem k poznání biberovské houslové virtuozity.
Vydavatel: ECM New Series / 2HP Production / / Virgin Veritas / EMI Czech Republic
Stopáž: 77:19
Nahráli: John Holloway - housle, Aloysia Assenbaum - varhany, Lars Ulrik Mortensen - cembalo / John Holloway - housle, Davitt Moroney - varhanní positiv, cembalo, Tragicomedia
Body: 4 z 6
