čtvrtek, 8. červenec 2004

Hector Berlioz: Roméo et Juliette Les Nuits d'été

Napsal(a) 

booklet booklet
Pierre Boulez , kdysi bouřlivák, jenž chtěl vyhazovat operní domy do povětří (tento jeho metaforický výrok z roku 1967 mu ještě nedávno přivodil policejní vyšetřování), dnes představitel konzervativního proudu francouzské hudby, zůstane pravděpodobně jako skladatel v dějinách zapsán pouze svým mistrovským Kladivem bez pána . Jako dirigent však se šťastně narodil do doby, jež je alespoň částečně schopna dirigentský výkon zachovat v podobě zvukové "konzervy". Jeho interpretace především Wagnera, Mahlera, Stravinského a Berlioze zůstanou měřítkem a vzorem. Pro mne má zejména pro Berliozovu hudbu zvláštní tykadla. Navíc patří jak Romeo a Julie , tak cyklus Letní noci k mým "trvalkám" a přestože je mám již v několika různých nahrávkách, zařadím i tuto do své diskotéky a do programů svých večerů s klasikou. Také kvůli sólistům. Booklet přináší jejich fotografie, nikoli však biografie, tedy alespoň stručné doporučení. Rodačka z Hamburgu Melanie Diener ukončila pěvecká studia teprve před devíti lety, zpívala už však v Salcburku a na řadě dalších festivalů a je především vyhledávanou interpretkou koncertní písně. Tenorista Kenneth Tarver pochází z Michiganu, roku 1991 zvítězil v audicích Metropolitní opery a stal se účastníkem jejího programu pro mladé umělce, v Evropě debutoval ve Stuttgartu jako Don Ottavio. Také ruský basista Denis Sedov prošel vzdělávacím programem pro mladé umělce v Metropolitní opeře a debutoval v Covent Garden 1997 jako Mozartův Figaro. Trojice se podílí společně nejen na provedení Romea a Julie, ale dělí se také o jednotlivé písně cyklu Letní noci, jenž je původně psán pro "mezzosoprán nebo tenor" s klavírem, později se však k němu Berlioz vracel a jednotlivé písně orchestroval, přičemž druhou a třetí transponoval pro hlubší hlas. Boulezova nahrávka tedy na rozdíl od obvyklého provádění cyklu jednou zpěvačkou, jež je schopna obsáhnout altovou i sopránovou polohu (Frederica von Stade, Susan Graham, Brigitte Balleys, Bernarda Fink, Anne Sofie von Otter), eventuálně zpěvákem (José Van Dam) nabízí i když nezvyklou, přece autentickou verzi.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 57:23 + 66:47

Nahráli: Melanie Diener - soprán, Kenneth Tarver - tenor, Denis Sedov - bas, The Cleveland Orchestra and Chorus, Pierre Boulez

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.