čtvrtek, 1. září 2005

Hector Berlioz: Les Nuits d'été op. 7 - Gabriel Fauré: Pelléas et Mélisande op. 80

Napsal(a) 

Hector Berlioz, Gabriel Fauré Hector Berlioz, Gabriel Fauré

Elly Ameling - soprán, Atlanta Symphony Orchestra, Robert Shaw. Producent: Robert Woods. Text: A. Nahráno: 21. 3. 1983, 10. 5. 1985, Symphony Hall, Atlanta. Vydáno: 1985, reedice 2005. TT: 46:88. 1 CD Telarc CD-80084 (distribuce Classic).

Elly Ameling je dnes již legendou, ale její nahrávky stále přinášejí pozoruhodný umělecký zážitek. Předkládané písně Hectora Berlioze Les Nuits d'été (Letní noci ) na texty Théophila Gautiera jsou toho jednoznačným důkazem. Určitě platí slova autora průvodního textu Nicka Jonese , který poznamenává, že "bez rozumění francouzskému textu nemůže posluchač procítit bolestivé ovzduší ztráty a touhy obsažené v samotných melodiích." Tomu však vychází nabízená nahrávka vstříc a text písní je v bookletu možno sledovat jak v originálním znění, tak v obecně dostupnějším anglickém překladu. Pohlížeje tímto prizmatem bude posluchač muset holandskou sopranistku Elly Ameling zvlášť pochválit, protože svým citlivým podáním zpřístupňuje jak půvabnou jarní náladu úvodní Villanelle , tak vřelost následující písně Le spectre de la rose (Přelud růže ), zadumanost lamenta s téměř minimalistickým závěrem Sur les lagunes (Na lagunách ), roztouženou Absence (Nepřítomnost ), smuteční píseň plnou smíření Au cimetiÉre (Na hřbitově ) i poslední rozjásanou píseň L'Ile inconnue (Neznámý ostrov ), v níž námořník láká hezkou dívku na cesty po mořích. Ameling jako by ve svém projevu prožila jak obsah básní, tak Berliozovo skvostné zhudebnění. Velké zásluhy na nádheře písní, které nejsou sice míněny jako cyklus, jež však stmeluje jejich společný "nocturnový" název básnické sbírky, je totiž nutno přičíst Berliozově bohaté barevné instrumentaci, plné nenápadných zvukomalebných vynálezů. Na disku se ale honosí nejen titul, který zaujme zejména milovníky písňové tvorby, ale i suita z divadelní hudby Gabriela Faurého k Maeterlinckově hře Pelléas et Mélisande (v instrumentaci Faurého žáka Charlese Koechlina), za jejíž vznik vděčíme londýnskému uvedení hry. Atlanta Symphony Orchestra s Robertem Shawem nabízí čtyři části této suity (závěrečnou Sicilienne přiřadil skladatel až o několik let později) s vědomím, že se jedná o hudbu programní, která sděluje také něco o ději dramatu. Provedení vyznívá do jisté míry zdrženlivě, jak to odpovídá i představám samotného Faurého. Dirigentův smysl pro zvukovou konzistenci a zároveň pro význam jednotlivých nástrojových skupin je mimořádný a tak tedy nezbývá, než pochválit celkovou vyrovnanost orchestru a doporučit CD všem zájemcům nejen o francouzskou hudbu.

Vydavatel: Telarc/distribuce Classic

Stopáž: 46:88

Nahráli: Elly Ameling - soprán, Atlanta Symphony Orchestra, Robert Shaw

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.