pondělí, 14. listopad 2011

Hector Berlioz, Fryderyk Chopin, Petr Iljič Čajkovskij - Římský karneval op. 9, Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 22, Symfonie č. 6 h moll op. 74 „Patetická“

Napsal(a) 

Hector Berlioz, Fryderyk Chopin, Petr Iljič Čajkovskij - Římský karneval op. 9, Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 22, Symfonie č. 6 h moll op. 74 „Patetická“ Hector Berlioz, Fryderyk Chopin, Petr Iljič Čajkovskij - Římský karneval op. 9, Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 22, Symfonie č. 6 h moll op. 74 „Patetická“

Alfred Cortot – klavír, Le Grand Orchestre de Radio-Paris, Willem Mengelberg – dirignet. Text: A, F. Nahráno: live, 20. 1. 1944, Théâtre des Champs Elysées, Paris. Vydáno: 2009. TT: 46:04, 54:57. AAD. 2 CD Malibran – Music CDRG 189.

Druhé album živých nahrávek koncertů Willema Mengelberga v Paříži za 2. světové války obsahuje záznam jen o několik dní mladší než první – rovněž z ledna roku 1944 v Divadle na Champs-Elysées. Pouhé čtyři dny po uvedení skladeb Luigiho Cherubiniho, Antonína Dvořáka a Césara Francka (recenze na toto CD v HAR 9/11, pozn. red.) se Mengelberg s Velkým orchestrem Pařížského rozhlasu představili s dalšími slavnými díly světového romantismu. I toto album je přepisem desek někdejší firmy Pyral se zachováním věrnosti původní nahrávky, tedy s její prezentací v naprosto přesné podobě, jak je zachycena na originále. Zvuk zní tak, jako kdysi z desky, šumy a ostatní technické neduhy jsou důsledně zachovány. Zdá se však, že snímky z tohoto druhého koncertu jsou o poznání zachovalejší. Přesto i zde se vyskytují závažnější nedostatky, jež by se už dnes daly, pokud bychom netrvali na původním originále, odstranit (například dosti rušivý tóninový posun při obrácené 2. straně původní desky s Římským karnevalem). I zde jsou předimenzovány žestě. Gradace musely být úchvatné, zde jsou však krajně nepříjemné. Zajímavá je forma tehdejších koncertů. Je jiná než dnes, byť mnohde se s ní ještě setkat můžeme. Na záznamu jsou především zachovány všechny vstupy rozhlasového hlasatele. Po každém ještě slyšíme stručné úvodní slovo řečníka přímo v sále. Aplaus publika svědčí o tom, že tato forma prezentace s průvodním slovem posluchačům docela vyhovovala.

Úvodní Berliozův Římský karneval je prezentován ve velmi energickém provedení. V závěru Mengelberg čaruje – před závěrečným akordem zvýrazňuje šestnáctinovou ozdobu, předepsanou v některých dechových nástrojích. Chopinovu 2. klavírnímu koncertu dominuje obrovská lyrika. Orchestrální vstupy jsou velmi energické. Zásadním přínosem je samozřejmě sólista – legendární prvořadá osobnost světové hudby 20. století Alfred Denis Cortot . Podobně jako Mengelberg i on měl po válce za to, že podporoval hitlerovský režim, dočasný zákaz veřejného vystupování. Jeho Chopin je úchvatný – jak v lyrických tak i dramatických pasážích! Pozoruhodného provedení se dočkala 6. symfonie Čajkovského v druhé polovině koncertu, byť vše nebylo tak, jak by si jistě interpreti a posluchači přáli. V rychlém úvodu 1. věty se Mengelbergovi sypou dřevěné nástroje, které toto tempo prostě nestíhají. Hlavní téma je podáváno velmi kuriózně – v podivném lyrickém rozpoložení, s nepochopitelným zadržováním úvodní noty. Ve 2. větě se pak poněkud přehání – v duchu romantického vzruchu – frázování. Pochod však má Mengelberg vystavěný velmi zajímavě – začátek je obvyklý, když však dojde ke konečné verzi, zpomalí a máme před sebou impozantní pasáž, na niž se dá skutečně pochodovat! 4. věta nepostrádá patřičnou tragiku. Je dynamicky bohatá, kontrastní a v samotném závěru přece jen nevyznívá takovou beznadějí a depresí, jako slyšíme z řad jiných i renomovaných snímků.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.