sobota, 21. únor 2004

Hector Berlioz: Faustovo prokletí op. 24, Harold v Itálii op.16*

Napsal(a) 

booklet booklet
La Damnation de Faust - Faustovo prokletí Hectora Berlioze je skutečný hudební skvost, vyžaduje jen senzory nastavené romanticky, k nadčasovým zákonům. Berlioz vychází z prvé části Goethova Fausta a prvého francouzského překladu Gérarda Nervala. Téma dlouho promýšlel, Rakoczyho pochod a části z Fausta prověřil koncertně dřív, než je použil ve finálním tvaru koncertní opery, pro kterou předepisuje scénu, ale není podmínkou. Berlioz je pravý syn a tvůrce romantismu. Kreslí velebu přírody, ranní kuropění, hučení meluzíny, třpyt slunce a svit měsíce i citové nálady všeho druhu, hlavně však míří přímo k podstatě romantismu, k přestupům do metafyzična. Jeho Faust okouší racionální prázdnotou i extázi zbožné víry a Mefistofeles mu existenciální vágnost napájí dodávkou světských rozkoší. Přičaruje mu i mládí a lásku Markéty. Berlioz své hudbě připisoval vášnivý výraz, vnitřní žár, strhující rytmus. Vše jí Igor Markevič dává vrchovatě, s fantazií a precizností kouzlí a graduje pozemské děje i peklo, do kterého Faust padá, i nebe, připravené pro Markétu. Decentně lahodné, pěstěné hlasy (Mefisto/Michel Roux , Markéta/Consuelo Rubio , Brander/Pierre Mollet ) potěší. Ovšem Faust, tenorista Richard Verreau , je nezapomenutelný. Dává hlasu vnitřní napětí, zvlášť plastický je v duetech s Mefistem a skvěle ladí s Berliozovým vynalézavým orchestrem. Sbor je exponován hojně, venkované, pijani, víly, pekelníci i chóry andělské by snesly větší plnost i preciznost, ale i tak je nahrávka, takřka půlstoletá, jedinečná a obdivuhodně živá. Patří do diskotéky náročných. Už v LP podobě dostala roku 1960 Zlatého Orfea i Grand Prix del' Académie du Disque Lyrique.

Harold v Itálii , symfonie pro orchestr a sólovou violu podle Byronovy básně, napsaná pro Paganiniho, má zde charakter dokumentu, jak v šedesátých letech homogenně a vytříbeně zněli Berlínští filharmonikové . Delikátně souzní s violou v Průvodu poutníků , v Orgiích loupežníků by dnes orchestr řádil víc.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 73:55 + 76:55

Nahráli: Richard Verreau, Michel Roux, Consuelo Rubio, Pierre Mollet, Ch´ur Elisabeth Brasseur, Ch´ur Enfants RTF, Orchestre Lamoureux, Paris, Heinz Kirchner - viola*, Berliner Philharmoniker*, Igor Markevitch

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.