úterý, 21. červen 2011

Haydn, Mendelssohn-Bartholdy, Suk - Smyčcová kvarteta

Napsal(a) 

Haydn, Mendelssohn-Bartholdy, Suk - Smyčcová kvarteta Haydn, Mendelssohn-Bartholdy, Suk - Smyčcová kvarteta

Graffovo kvarteto. Text: Č, A. Nahráno: 2009, kostel sv. J. Křtitele, Vlasatice. Vydáno: 2010. TT: 57:07. DDD. 1 CD Studio Matouš MK 0807-2 131.

Brněnské Graffovo kvarteto (Štěpán Graffe – první housle, Lukáš Bednařík – druhé housle, Lukáš Cybulski – viola, Michal Hreňo – violoncello) představuje nový snímek z děl Josefa Haydna (Smyčcový kvartet g moll „Jezdecký“ op. 74 č. 3 ), Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (Smyčcový kvartet f moll op. 80 ), a Josefa Suka (Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ op. 35 ). Základní informace v bookletu CD sděluje, že soubor vznikl na brněnské konzervatoři pod vedením primária Janáčkova kvarteta Miloše Vacka, na JAMU se zdokonaloval pod vedením vynikajícího prof. A. Sýkory z původní slavné sestavy Janáčkovců, a nyní spolupracuje s Jerry Hornerem z Fine Arts Quartet a s dalšími zkušenými kvartetními odborníky světové komorní scény. Za třináct let své existence kvarteto obdrželo množství významných ocenění doma i v zahraničí a koncertovalo úspěšně na pódiích tří světadílů. Kvartet g moll „Jezdecký“ napsal Josef Haydn roku 1793 v rámci šesti dalších, věnovaných hraběti Apponyimu. Díla Haydnova posledního tvůrčího období a obzvláště pak smyčcová kvarteta jsou vrcholnými skladbami a vyznačují novou cestu stylu kvartetní kompozice. Inspirovala další velikány včetně Beethovena a dodnes jsou prubířským kamenem kvartetní hry. Provedení Graffova kvarteta nelze vytknout nic podstatného, vcelku splňuje všechna pravidla haydnovské interpretace i technických požadavků. Při pozornějším poslechu však neuniknou některé drobné nepřesnosti a trochu „orchestrální“ způsob hry. Porovnal jsem nahrávku se snímky dvou špičkových světových kvartet: Amadeus Quartet (Deutsche Gramophon) a Aelian String Quartet (Decca). Obě kvarteta mají zřetelnější fráze a vedení hlasů, měkčí a plastičtější zvuk, výraznější dynamiku, hrají s větší lehkostí i přesností – zvláště Amadeovci ve čtvrté větě spíše než klus koně evokují taneční víření. Ve srovnání s oběma jmenovanými soubory působí Haydn Graffova kvarteta poněkud těžkopádně a nevýrazně.

Mendelssohnův Kvartet f moll je jeho šestým a posledním kvartetním dílem. Ač ještě patří do období pozdního klasicismu, slyšíme v něm již zřetelně skladatelovo silné romantické cítění, jež místy zní téměř schubertovsky. V provedení Graffovců nepostrádá dramatickou notu, ale předchozí zmíněné prvky hry jsou opět zřejmé – navíc, některé výměny poloh (primárius) se mi jeví zbytečně slyšitelné. Cello (sólo v 1. větě) je oproti primáriovi málo výrazné. Opět jsem nahrávku porovnal – tentokrát s Talichovým kvartetem (Calliope) a snímkem Gewandhaus-Quartett (NCA). Oba soubory jsou znatelně výraznější a v detailech perfektnější. Tempa první a poslední věty jsou zvláště u Talichovců rychlejší a mají větší dramatický náboj. Graffovo kvarteto hraje přijatelně, Talichovo však úchvatně – bohužel i v nejlepším provedení se téměř desetiminutové Adagio třetí věty může jevit únavně dlouhé.

Sukova Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ je známá především ze své orchestrální podoby. V původnějším kvartetním obsazení zní intimněji, jako hluboká osobní meditace-modlitba s mocným závěrečným vyznáním. Provedení Graffova kvarteta má prvky přesvědčivé a odpovídající gradace, a jejich interpretace tohoto krátkého, ale hluboce duchovního díla je sugestivní. Je reprezentativním završením celého snímku.

Body: 4 z 6

Pravoslav Kohout

Narodil se 27. 11. 1943 v Praze. Otec byl cellista (Smetanovo kvarteto) a matka klavíristka. Od 6 let se učil na housle u prof. dr. Josefa Micky, později u něj na Pražské konzervatoři. R. 1962 byl přijat na AMU (prof. dr. Alexandr Plocek), od r. 1963 do r. 1969 studoval na Moskevské konzervatoři P.I.. Čajkovského u prof. Galiny V. Barinové. Po povin. vojen. službě (1969 AUS) byl členem PKO (Pražského komor. orch. bez dirig.) .R.1972 založil Nové smyčcové kvarteto a v témže roce se stal prof. Teplické konzervatoře, odkud r. 1974 přešel na Plzeňskou konzervatoř. Následkem autohavárie r. 1975 ukončil koncertní činnost (kvarteto pokračovalo s primariem P. Hůlou jako Kocianovo kvarteto). V následujících letech byl pedagogem na Escuela Superior de Música y Dansa v Mexiku, LŠU Voršilská v Praze, Keski-Suomen konservatorio a Mikkelin musiikkiopisto ve Finsku. R. 1992 zpracovával v Praze spec. zadání MŠMT ČR na téma vysokého uměl. školství. Tehdejší hrozba zrušení základního uměleckého školství jej přiměla stát se r. 1993 ředitelem ZUŠ (Praha Smíchov), v letech 1993-2012 byl předsedou Ústřední umělecké rady ZUŠ ČR. 2009 mu byla udělena cena AZUŠ ČR „Za významný přínos atd.“ Po několika operacích levé ruky, od r.1981 do r. 1992 opět občas koncertoval. Od r. 2016 je členem neformální skupiny „Pondělníci“. Nyní se věnuje pouze skladbě a hudební publicistice. Jeho celoživotním koníčkem je tvorba karikatur, koláží a slovních hříček.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.