Håkan Hardenberger

(Gruber, Eötvös, Turnage)

Håkan Hardenberger – trubka, Gothenburg Symphony Orchestra, Peter Eötvös. Produkce: Sid McLauchlan, Valérie Gross. Text: A, N, F. Nahráno: 4/2004 (Eötvös), 2/2005 (Gruber), 11/2005 (Turnage), Koncerthuset, Göteborg. Vydáno: 2006. TT: 62:51. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6150 (Universal Music).

Jiné hudební myšlení, jiná představa o možnostech sdělovat estetické vjemy, jiná představivost o interpretačních možnostech hudebního nástroje. To vše navíc na obou stranách tvůrčího přístupu, tedy z pozice skladatele i interpreta. Výsledkem je oboustranně složitá hudební imaginace, která v podobě zvukového uměleckého díla souzní s nejniternějšími prožitky současného komplikovaného člověka v jeho komplikovaném světě. Zvukově-výrazové prostředky, založené na beztaktovém rytmu, nemelodických „melodiích“, záměrném kolísání tónové výšky, přidušování tónu všemi myslitelnými prostředky (včetně hry s otevřenou vodní záklopkou) přinášejí v celkovém kontextu neuvěřitelně konzistentní celek, složený z tříště. Trubka jako sólový nástroj opouští své tradiční estetické prostředí a stává se „pouhým“ nástrojem ke zvukové výpovědi, při které nezáleží na tom, co interpret říká, ale na tom, jak to říká. To je můj názor na hudbu tohoto CD. A pokud měli tvůrci záměr toto sdělit, podařila se jim realizace dokonale. Všichni tři současní skladatelé – Gruber (1943), Eötvös (1944), Turnage (1960) – vytvořili díla, jež by bez těsné spolupráce s trumpetistou Hardenbergerem nemohla zaznít, alespoň ne v tak dokonale vtíravé podobě. „Notovou“ předlohou je v takových případech spíše moderní grafika než klasický notopis a nejdůležitějším parametrem je souborné přijetí zvukové představy, než vyhrání příslušných tónů. Interpretace pak vyžaduje obrovské mistrovství každého zúčastněného jedince, protože nástrojové potíže prostě nesmějí existovat, jestliže výpověď stojí na jiných základech. K nim je dokonalé ovládání nástroje podmínkou. Na vrcholu pyramidy pak stojí sólista, jehož nástrojové mistrovství překračuje moje dosavadní představy o možnostech hry na trubku. Håkan Hardenberger pochází ze švédského Malmö a v současné době působí na místě sólo trumpetisty v Královské stockholmské filharmonii. V roce 2006 vystoupil jako sólista na Salcburském hudebním festivalu s Vídeňskými filharmoniky a dirigentem Pierrem Boulezem a téhož roku v září i ve Dvořákově síni Domu umělců v Praze, kde v rámci hudebního festivalu Pražský podzim předvedl s Dánským symfonickým orchestrem Koncert Es dur pro trubku a orchestr od Josepha Haydna. Håkan Hardenberger má na svém kontě již 25 profilových CD (jedno z nich společně se švédským pozounistou Christianem Lindbergem) s repertoárem plné historické šíře, v níž se trubka vyvíjela do dnešní tvarové a zvukové podoby. Sledovaný disk je v této řadě produktem předposledním a doporučuji ho každému, kdo se zajímá o nejmodernější hudební trendy, bez ohledu na svazující představu o sólovém nástroji, kterým je v tomto případě trubka.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: