pátek, 1. duben 2011

Habanera

Napsal(a) 

Habanera Habanera

Elīna Garanča, Orchestra Sinfonica Nazionale della Rai, Karel Mark Chichon. Produkce: Christian Leins. Text: A, N, F, Š. Nahráno: 3/2010, Auditorium Rai „Arturo Toscanini“, Turín. Vydáno: 2010. TT: 68:22. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8776 (Universal Music).

Mohlo by se zdát proti přirozenosti, že zpěvačka z chladné země na severu Evropy může mít jižní temperament a vášeň à la Julia Migenes, ale lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča jižanským espritem přímo oplývá. Její nová deska je hlavně poctou Španělsku. Východiskem je pro ni Bizetova Carmen , z které jsou na desce čtyři známé kousky. V Séguedille jí sekunduje Roberto Alagna , ve strhující písni Les tringles des sistres tintaient jí podporují Cristina Antoaneta PasaroiuGiuseppina Bridelli , píseň L‘amour est enfant de boheme z 1. jednání není tak obecně známá jako finální verze Havanaise , jež je interpretační básní. Jsou to lahůdkové výstupy, potvrzující, že v současnosti byste jen těžko hledali lepší Carmen. Většina komponistů na desce jsou Španělé, respektive Katalánci, což je sice geograficky a národnostně podstatně něco jiného, nicméně všichni jsou mistry zarzuely: Francisco Asanjo Barbieri, Xavier Montsalvatge, Ruperto Chapí, José María Gallardo, Pablo Luna, Fernando J. Obradors, José Serrano Simeon, Manuel de Falla. Mezinárodní společnost doplňují Francouz švýcarsko-španělského původu Maurice Ravel, Američan Leonard Bernstein, Rakušan maďarského původu Franz Lehár a Ir Michael William Balfe. Atmosféra nahrávky se tedy pohybuje mezi operetou, muzikálem, Carmen a zarzuelou, u které je koneckonců jedno, jestli se nazývá Canción de Paloma, Canción del amor, Romanza, Canción gitana nebo Canción espanola. K věrohodnosti iberské nálady přispívá výrazný autorský a interpretační vklad Josého Maríi Gallarda del Rey , skladatele a kytaristy, i muzikalita dirigenta Karla Marka Chichona , narozeného sice v Londýně, leč řadu let žijícího v Gibraltaru, malé výspě Britské říše na Pyrenejském poloostrově. Oba turínské soubory dělají v rámci svých možností maximum, takže výsledný pocit z nahrávky je příjemný. Paní Garanča stvořila sice dramatugicky tuctový, nicméně interpretačně kvalitní projekt.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.