pátek, 16. květen 2008

Gustav Mahler - Symfonie č. 2 "Vzkříšení"

Napsal(a) 

Gustav Mahler - Symfonie č. 2 Gustav Mahler - Symfonie č. 2

Gustav Mahler

Symfonie č. 2 "Vzkříšení"

Michelle DeYoung - mezzosoprán, Christine Schäfer - soprán, Wiener Singverein, Wiener Philharmoniker, Pierre Boulez. Produkce: Dr. Marion Thiem. Text: A, N, F. Nahráno: 5?-?6/2005, Musikverein, Wien. Vydáno: 2006. TT: 80:36. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6004 (Universal Music).

Pierru Boulezovi se postupně realizovaným cyklem Mahlerových symfonií podařilo vzbudit mimořádný zájem. Je dán jednak skutečně prvotřídními výkony orchestrů a jednak velmi vyhraněným pojetím. To spočívá jednoduše řečeno v radikálním racionalismu, spojeném ale se smyslem pro zvukovou originalitu. Boulezův analytický intelekt důsledně prostupuje každým taktem nahrávky a jako by objevoval před posluchačem nové vnitřní vztahy v partituře a předváděl architektu-

ru jednotlivých vět transparentně a s neobyčejným smyslem pro stavbu. Je to pravý opak emotivního Kubelíka či Bernsteina; Boulezův předchůdce mezi mahlerovskými interprety by mohl být podobně racionalisticky vyhraněný Otto Klemperer. Boulezův programový neromantismus lze vidět jako nedostatek, přesto jsou jeho nahrávky fascinující svou koncepční promyšleností a důsledností, s jakou zvolený přístup dotáhne a dovede k dokonalosti. Jeho pojetí je svým způsobem tvrdé, vlastně i velmi chladné, ale v celkovém dojmu neobyčejně sugestivní. Velkou analytickou schopnost osvědčuje i v práci se zvukem nástrojů jako takových a v kombinování jednotlivých nástrojových barev. Boulezovi samozřejmě nahrává zcela mimořádná úroveň hráčů v těch třech čtyřech opravdu nejlepších světových orchestrech, se kterými je ochoten spolupracovat a nahrávat. Ví proč, je otázka, co by s jeho precizní koncepcí udělal orchestr jen trochu horší. Osobně se přiznám, že dávám v Mahlerovi přednost jiným dirigentům, nahrávce ovšem nelze upřít kus velkého umění. A člověka zaujme i tam, kde s ním v podstatě nesouhlasí. Obě pěvkyně s čistými a komornějšími hlasy jsou výtečné a závěrečný sbor dlouho držený v mrazivém pianissimu působí velmi mysticky. A jinde zdlouhavý orchestrální úvod závěrečné věty dokonale vtáhne. Přitom toho dirigent dosahuje střídmými až lapidárními prostředky.

Body: 5 z 6

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.