Kaplan je světová kuriozita, fenomén. Jeho nahrávka má ovšem sugestivní náboj. Je plná napětí a proměn mezi líbezností a exaltovaností. Akcenty a detaily se zdají být někdy vyhledávány až nimravě, ale když to interpretační aparát „rozjede“, je nahrávka strhující. Mahlerovu Druhou dirigoval Američan jistě už více než stokrát, s padesáti různými orchestry po celém světě. Jeho silnou stránkou je proto důkladné, pečlivé, snad až k obsesi sahající přečtení partitury, vzdálené jakékoli zběžnosti či povrchnosti. Současně k tomu patří introvertní dojmutí se, přesné povědomí o podrobnostech a souvislostech a sebevědomí člověka, který si je svou věcí jistý. Na desce je současně podstatné jeho setkání s Vídeňáky. Ti mají se svými nezaměnitelně znějícími houslemi k potřebné náladě umělecky také co říci. Dirigentovou slabší stránkou může být skutečnost, že ne vždy ve svém cizelérském zápalu a v pozornosti těm nejmenším detailům, akcentům a exaltovaně vyhroceným výbuchům udrží plný náboj velkých oblouků a celků. V celkové koncepci je tak nahrávka možná trochu rozdrobená – spíše jde úseky. Ale pak přijde vokální sólo – například píseň Prasvětlo – a Kaplanovi nelze upřít, že ví, o čem přesně Mahlerova hudba je.
Kaplan, který nyní už překročil šedesátku, je amatér, hudbě se nevěnuje na plný úvazek. Mahlerovu Druhou slyšel poprvé v pětadvaceti a jeho reakce tehdy byla, jak vzpomíná, zcela odlišná od dojmů z jakékoli jiné hudby. Nemůže této symfonii uniknout. Byl zámožným podnikatelem, rozhodl se však proměnit posluchačský obdiv v aktivní umělecké působení. Dal se do důkladného studia, veřejně poprvé vystoupil v roce 1983 a vypracoval se v uznávaného odborníka, specializovaného pedagoga a nakonec dokonce i respektovaného dirigenta. Osobitost interpretace a srdce v hudbě je mu víc než perfektní zvuk. Nejde mu ani o zachování specifičnosti zvuku tělesa, u něhož hostuje. Jde mu naopak o zachování specifičnosti díla. Žádná jiná symfonie na světě nemá tak oddaného interpreta. Přes všechnu kontroverzi dirigenta je to velkolepé; Kaplanova specializace, tradice orchestru a mistři zvuku slaví s touto deskou společný triumf.
Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music
Stopáž: 85:48
Nahráli: Latonia Moore, Nadja Michaelová, Wiener Singverein, Wiener Philharmoniker, Gilbert Kaplan
Body: 5 z 6
