pondělí, 13. leden 2003

Gustav Mahler: Píseň o Zemi

Napsal(a) 

booklet booklet
Boulezova nahrávka Mahlerova jedinečného vokálně-symfonického pozdního opusu má špičkové parametry, které jí pod jeho zasvěceným vedením dává jak orchestr Vídeňských filharmoniků , tak oba pěvci. Mezzosopranistka Violetta Urmana sice není v bookletu kromě své fotografie nijak představena, takže zůstává prostor jen pro uši, ale lze konstatovat, že byla vybrána vhodně: je schopna poměrně niterného projevu, potřebného zejména v dlouhé závěrečné scéně, a její hlas nepůsobí ani trochu unaveně. Lze si snad jen v tomto dlouhém, nekonečně krásném a vyrovnaném loučení představit už hned zpočátku ještě víc klidu.

Také Michael Schade je v Písni o zemi postaven do dobré pozice. Jeho hlas je schopen hravě překonat svou základní a nejpřirozenější lyrickou danost; jak se ukazuje, má díky lehké otevřenosti značné rezervy. Přitom ani ve vypjatém, vysoko položeném a expresivně vyostřeném exponování (jehož je zde v tenoristových vstupech víc než dost a na němž si už mnohý jiný pěvec s podobným, primárně ne-hrdinným hlasem vylámal zuby) své lyrické parametry, zejména a hladkost a příjemnou barvu, v podstatě neztrácí. Boulez, jako dirigent se často obírající hudbou přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, Mahlerovu rozporuplnému hudebnímu světu nesporně rozumí. Čím dále víc k nostalgickému závěru se v jeho režii hudba směrem ke konci kongeniálně pročišťuje, tempo zvroucňuje, dynamika klesá, hlas vzdaluje a vytrácí. Sólující linky dřevěných dechových nástrojů se dál a dál transparentně osamostatňují... Vídeňští filharmonici tomuto světu rozumí také; mají s ním interpretační zkušenosti, které je opravňují vystupovat v pozici téměř normotvorné. Hudební režie jejich výkon i ostatní celkově velmi relevantní zvukový materiál skutečně dotáhla k dokonalosti a pohrála si s ním k velké působivosti.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 60:31

Nahráli: Violetta Urmana - mezzosoprán, Michael Schade - tenor, Wiener Philharmoniker, Pierre Boulez

Body: 5 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.