Gustav Mahler: Lieder

Thomas Hampson – baryton, Lucia Popp – soprán, Walton Groenroos – baryton, Wiener Philharmoniker, Israel Philharmonic Orchestra, Leonard Bernstein. Režie: Humphrey Burton, Peter Bruder. Text: A, N, F. Nahráno: live, 10/1988 a 2/1990, Musikvereinssaal, Vídeň; 5/1984, Mann Auditorium, Tel Aviv. Vydáno: 2007. TT: 127:00. Obraz. formát: NTSC Colour 4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo / DTS 51. 1 DVD Deutsche Grammophon 073 4167 (Universal Music).

Kombinace hudby Gustava Mahlera, Thomase Hampsona jako pěveckého sólisty a Leonarda Bernsteina za dirigentským pultem se zdá být absolutním možným ideálem. Snímky Mahlerových Písní potulného tovaryše , Písní o mrtvých dětech a písní na texty Friedricha Rückerta, natočené s Vídeňskými filharmoniky v jejich sále v roce 1988 a 1990, zachycují stárnoucího dirigenta a sotva pětatřicetiletého barytonistu, dva mistry, doplňující se do komplexu pravdivých, hlubokých a přesvědčivých emocí. Bernstein se dává hudbě celý, v okamžicích, kdy je v záběru, je zřetelné, že ji osobně prožívá, ostatně v sekvencích, které DVD doprovázejí jako reklama na jeho videokomplet Mahlerových symfonií, se vyznává, že u Mahlera musí být interpret „přítomen“ na sto procent v každém okamžiku, v každé notě, v každé proměně. Hampson nedává emoce tak najevo, stojí v podstatě nepohnutě, jeho vnější projev je více než klidný; je to však zdání, nebo možná výraz jeho intelektuální kontroly – nicméně poselství, které od něj zvnitřku směřuje k posluchači, je výjimečně intenzivní – a to i při zprostředkování médiem DVD. Jeho hlas, lyricky hladký a měkký, rovnoměrně propojený až k lehkému nenápadnému falzetu nejvyšších poloh, je schopen postihnout ty nejjemnější nuance a záchvěvy významu slov, pocitu a nálady; nádherná jsou rozvržení klenby melodických obrysů, dynamika i pointy frází. Doprovod je obdobně zvukově kultivovaný, s naprostou samozřejmostí a přesností postihující odpovídající výrazové odstíny a zvraty. Na místě vrcholu nahrávky stojí Kindertotenlieder, nejniternější, ale možná ne nejznámější z celého souboru. Ještě před nimi je vybočení, druhý pól titulu: snímek dvanácti písní na texty z Chlapcova kouzelného rohu – záznam z Bernsteinova koncertu v roce 1984 v Tel Avivu. Dirigent je mladší, Izraelská filharmonie hraje zemitěji, atmosféra celé produkce je živočišnější. Sólisté jsou dva – bezproblémově lyrická a skvělá Lucia Popp (1939 – 1993) a s ní finský barytonista Walton Groenroos (1939 – 1999); jeho výkon je pěvecky a v deklamaci dobrý, ale proti Hampsonovi usilovnější a méně podnětný. Komplet Mahlerových písní, historický dokument i mimořádný umělecký počin, je nicméně právě v této kombinaci bohatší a zajímavější.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: