sobota, 14. únor 2009

Gustav Mahler: Lieder

Napsal(a) 

Gustav Mahler: Lieder Gustav Mahler: Lieder

Thomas Hampson – baryton, Lucia Popp – soprán, Walton Groenroos – baryton, Wiener Philharmoniker, Israel Philharmonic Orchestra, Leonard Bernstein. Režie: Humphrey Burton, Peter Bruder. Text: A, N, F. Nahráno: live, 10/1988 a 2/1990, Musikvereinssaal, Vídeň; 5/1984, Mann Auditorium, Tel Aviv. Vydáno: 2007. TT: 127:00. Obraz. formát: NTSC Colour 4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo / DTS 51. 1 DVD Deutsche Grammophon 073 4167 (Universal Music).

Kombinace hudby Gustava Mahlera, Thomase Hampsona jako pěveckého sólisty a Leonarda Bernsteina za dirigentským pultem se zdá být absolutním možným ideálem. Snímky Mahlerových Písní potulného tovaryše , Písní o mrtvých dětech a písní na texty Friedricha Rückerta, natočené s Vídeňskými filharmoniky v jejich sále v roce 1988 a 1990, zachycují stárnoucího dirigenta a sotva pětatřicetiletého barytonistu, dva mistry, doplňující se do komplexu pravdivých, hlubokých a přesvědčivých emocí. Bernstein se dává hudbě celý, v okamžicích, kdy je v záběru, je zřetelné, že ji osobně prožívá, ostatně v sekvencích, které DVD doprovázejí jako reklama na jeho videokomplet Mahlerových symfonií, se vyznává, že u Mahlera musí být interpret „přítomen“ na sto procent v každém okamžiku, v každé notě, v každé proměně. Hampson nedává emoce tak najevo, stojí v podstatě nepohnutě, jeho vnější projev je více než klidný; je to však zdání, nebo možná výraz jeho intelektuální kontroly – nicméně poselství, které od něj zvnitřku směřuje k posluchači, je výjimečně intenzivní – a to i při zprostředkování médiem DVD. Jeho hlas, lyricky hladký a měkký, rovnoměrně propojený až k lehkému nenápadnému falzetu nejvyšších poloh, je schopen postihnout ty nejjemnější nuance a záchvěvy významu slov, pocitu a nálady; nádherná jsou rozvržení klenby melodických obrysů, dynamika i pointy frází. Doprovod je obdobně zvukově kultivovaný, s naprostou samozřejmostí a přesností postihující odpovídající výrazové odstíny a zvraty. Na místě vrcholu nahrávky stojí Kindertotenlieder, nejniternější, ale možná ne nejznámější z celého souboru. Ještě před nimi je vybočení, druhý pól titulu: snímek dvanácti písní na texty z Chlapcova kouzelného rohu – záznam z Bernsteinova koncertu v roce 1984 v Tel Avivu. Dirigent je mladší, Izraelská filharmonie hraje zemitěji, atmosféra celé produkce je živočišnější. Sólisté jsou dva – bezproblémově lyrická a skvělá Lucia Popp (1939 – 1993) a s ní finský barytonista Walton Groenroos (1939 – 1999); jeho výkon je pěvecky a v deklamaci dobrý, ale proti Hampsonovi usilovnější a méně podnětný. Komplet Mahlerových písní, historický dokument i mimořádný umělecký počin, je nicméně právě v této kombinaci bohatší a zajímavější.

Body: 5 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.